§ y68

Obecné ustanovení

(1) Koná-li se hlavní líčení nebo veřejné zasedání, jehož se účastní obviněný, rozhodne soud i o vazbě, je-li to potřebné vzhledem ke stanoveným lhůtám.

(2) Rozhoduje-li soud o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení, veřejné zasedání nebo řízení proti zadrženému obviněnému, anebo rozhoduje-li o vzetí do vazby soudce pro přípravné řízení, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání.

(3) V jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2 se rozhoduje ve vazebním zasedání, jestliže o to obviněný výslovně požádá, nebo soud anebo soudce pro přípravné řízení považuje osobní slyšení obviněného za potřebné pro účely rozhodnutí o vazbě. Vazební zasedání však není třeba konat, i když o jeho konání obviněný výslovně požádal, jestliže

a) obviněný se jej následně odmítl zúčastnit,

b) obviněný byl slyšen k vazbě v posledních 6 týdnech, neuvedl žádné nové okolnosti podstatné pro rozhodnutí o vazbě nebo jím uváděné okolnosti zjevně nemohou vést ke změně rozhodnutí o vazbě,

c) zdravotní stav obviněného neumožňuje jeho výslech, nebo

d) obviněný se propouští z vazby.

(4) Má-li být rozhodováno o vazbě podle odstavce 3 a není dán některý z důvodů, pro který není třeba konat vazební zasedání, je třeba obviněného vyrozumět předem o tom, že bude rozhodováno o jeho vazbě a poučit jej o právu požádat o konání vazebního zasedání ve  stanovené lhůtě.

§ y69

Příprava vazebního zasedání

(1) Předseda senátu nebo soudce pro přípravné řízení předvolá nebo nechá předvést k vazebnímu zasedání obviněného a vyrozumí o něm státního zástupce a obhájce obviněného. Rozhoduje-li se o vazbě zadrženého nebo zatčeného obviněného, obhájce se vhodným způsobem vyrozumí, je-li dosažitelný.

(2) Dobu konání vazebního zasedání stanoví předseda senátu nebo soudce pro přípravné řízení tak, aby státní zástupce a obhájce obviněného měli možnost se vazebního zasedání zúčastnit a byly dodrženy lhůty stanovené pro rozhodnutí o vazbě.

§ y70

Přítomnost osob při vazebním zasedání

(1) Vazební zasedání se v řízení před soudem koná za stálé přítomnosti všech členů senátu.

(2) Vazebního zasedání se vždy účastní obviněný. Účast státního zástupce a obhájce na vazebním zasedání není nutná.

  • Vazební zasedání se koná bez účasti veřejnosti.

§ y71

Průběh vazebního zasedání

(1) Po zahájení vazebního zasedání podá předseda senátu a v přípravném řízení soudce pro přípravné řízení zprávu o stavu věci. Poté podle povahy věci přednese návrh státní zástupce nebo žádost o propuštění z vazby obviněný nebo jeho obhájce.

(2) Státní zástupce, obviněný a jeho obhájce přednesou svá vyjádření a případné návrhy na provedení šetření potřebného pro rozhodnutí o vazbě. Není-li některá z těchto osob přítomna a jsou-li její vyjádření a návrhy obsaženy ve spise, anebo požádá-li o to, přednese jejich obsah předseda senátu a v přípravném řízení soudce pro přípravné řízení. Následně předseda senátu nebo soudce pro přípravné řízení vyslechne obviněného ke všem okolnostem podstatným pro rozhodnutí o vazbě. Státní zástupce a obhájce mohou klást obviněnému otázky, avšak teprve tehdy, až jim k tomu předseda senátu nebo soudce pro přípravné řízení udělí slovo.

(3) Je-li ve vazebním zasedání prováděno dokazování, použijí se přiměřeně ustanovení o dokazování v hlavním líčení; omezení použitelnosti protokolu o výslechu jiných osob než obviněného se neuplatní.

(4) Na závěr vazebního zasedání předseda senátu nebo soudce pro přípravné řízení udělí slovo k závěrečným řečem státnímu zástupci, obhájci a obviněnému.

(5) Rozhodnutí se vždy vyhlásí ve vazebním zasedání.

(6) Ustanovení § 55b, § 56 a § 57 stávajícího trestního řádu se přiměřeně použijí i na vazební zasedání[TLM1] .


 [TLM1]Bude přesunuto k protokolaci

§ y61

Obecné ustanovení

 Ve veřejném zasedání rozhoduje soud v případech, ve kterých to trestněprocesní zákon výslovně stanoví nebo ve kterých to považuje předseda senátu z důležitého důvodu za potřebné.

§ y62

Příprava veřejného zasedání

(1) Předseda senátu předvolá k veřejnému zasedání osoby, jejichž osobní účast na něm je nutná. Má-li zúčastněná osoba opatrovníka, předvolání zúčastněné osoby k veřejnému zasedání vhodným způsobem uveřejní. O veřejném zasedání vyrozumí státního zástupce, jakož i osobu, která svým návrhem dala k veřejnému zasedání podnět, a osobu, která může být přímo dotčena rozhodnutím, jestliže tyto osoby nebyly k veřejnému zasedání předvolány; vyrozumí též obhájce, popřípadě zmocněnce a zákonného zástupce nebo opatrovníka těchto osob. K předvolání nebo vyrozumění připojí opis návrhu, kterým byl k veřejnému zasedání dán podnět.

(2) Den veřejného zasedání stanoví předseda senátu tak, aby osobě, která k veřejnému zasedání dala svým návrhem podnět, osobě, která může být přímo dotčena rozhodnutím, obhájci nebo zmocněnci těchto osob, jakož i státnímu zástupci zbývala od doručení předvolání k veřejnému zasedání nebo od vyrozumění o něm alespoň pětidenní lhůta k přípravě. Zkrácení této lhůty je možné jen se souhlasem toho, v jehož zájmu je lhůta stanovena. U ostatních osob, které se k veřejnému zasedání předvolávají nebo se o něm vyrozumívají, je třeba zachovat zpravidla třídenní lhůtu.

§ y63

Přítomnost při veřejném zasedání

(1) Veřejné zasedání se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu a protokolujícího úředníka nebo zapisovatele, nestanoví-li trestněprocesní zákon jinak.

(2) Nevyplývá-li z trestněprocesního zákona něco jiného, není účast státního zástupce, obviněného a obhájce na veřejném zasedání nutná.

(3) Má-li zúčastněná osoba opatrovníka, veřejné zasedání se provede i v nepřítomnosti zúčastněné osoby, a to bez ohledu na to, zda se o něm dozvěděla.

§ y64

Průběh veřejného zasedání

(1) Po zahájení veřejného zasedání podá předseda senátu na podkladě spisu zprávu o stavu věci zaměřenou na otázky, které je třeba ve veřejném zasedání řešit. Poté osoba, která dala svým návrhem k veřejnému zasedání podnět, návrh přednese; není-li přítomna, přednese její návrh předseda senátu. Osoba, která může být přímo dotčena rozhodnutím, jakož i státní zástupce se k návrhu vyjádří, nejsou-li sami navrhovateli.

 (2) Je-li ve veřejném zasedání prováděno dokazování, použijí se přiměřeně ustanovení o dokazování v hlavním líčení. Omezení použitelnosti protokolu o výslechu a znaleckého posudku uvedené v § y32 a § y36 se nepoužije.

(3) Po provedení dokazování udělí předseda senátu slovo k závěrečným řečem. Je-li osobou, která může být přímo dotčena rozhodnutím, obviněný, má právo mluvit poslední.

§ y66

Použití ustanovení o hlavním líčení

Na veřejnost, zjištění přítomnosti osob, počátek veřejného zasedání, jeho přeložení, odročení a pokračování v něm se použijí přiměřeně ustanovení o hlavním líčení.

§ y67

Veřejné zasedání o uložení ochranného opatření

(1) Nejde-li o případ, kdy si soud rozhodnutí o ochranném opatření vyhradil do veřejného zasedání, může je uložit ve veřejném zasedání jen tehdy, navrhne-li to státní zástupce.

 (2) Proti rozhodnutí o ochranném opatření je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.

Díl 1

Příprava hlavního líčení

§ y14

Náhradní soudce

(1) Má-li hlavní líčení konané před senátem podle očekávání trvat delší dobu, předseda senátu v případě potřeby zařídí, aby se ho zúčastnil jeden nebo dva náhradní soudci nebo přísedící.

(2) Náhradní soudce nebo přísedící má při hlavním líčení postavení člena senátu. Porady a hlasování se účastní jen v tom případě, je-li přibrán na místo soudce nebo přísedícího, kterému zabránila nějaká překážka v další účasti na hlavním líčení. Soudce nebo přísedící, za něhož nastoupil náhradní soudce nebo přísedící, se hlavního líčení dále již neúčastní.

§ y15

Nařízení hlavního líčení

 (1) Den hlavního líčení stanoví předseda senátu tak, aby obviněný od doručení předvolání a státní zástupce a obhájce od vyrozumění měli alespoň lhůtu 5 pracovních dnů k přípravě. Tuto lhůtu lze zkrátit jen s jejich souhlasem. U ostatních osob, které se k hlavnímu líčení předvolávají nebo o něm vyrozumívají, je třeba zachovat zpravidla alespoň třídenní lhůtu. V předvolání k hlavnímu líčení je třeba obviněného upozornit na následky nedostavení se k hlavnímu líčení, včetně uvedení podmínek, při jejichž splnění je možné konat hlavní líčení v jeho nepřítomnosti. Má-li zúčastněná osoba opatrovníka, předvolání zúčastněné osoby k hlavnímu líčení se vhodným způsobem uveřejní.

(2) O hlavním líčení se vyrozumí státní zástupce, opatrovník a obhájce obviněného, jakož i poškozený a zúčastněná osoba. Mají-li poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, vyrozumějí se o hlavním líčení jen jejich zmocněnci. Poškozeného je třeba ve vyrozumění upozornit, že nedostaví-li se k hlavnímu líčení, bude se o jeho majetkovém nároku rozhodovat na podkladě jeho návrhu, je-li obsažen ve spise nebo dojde-li soudu dříve, než se přikročí k dokazování.

(3) Při nařízení hlavního líčení učiní předseda senátu také všechna opatření potřebná k zajištění jeho řádného průběhu a k tomu, aby věc bylo možné projednat a rozhodnout bez odročení.

§ y16

Přeložení nebo zrušení hlavního líčení

Předseda senátu přeloží nebo zruší nařízené hlavní líčení, objeví-li se překážka, pro kterou nelze hlavní líčení provést. Při přeložení hlavního líčení stanoví nový termín, kdy se bude konat hlavní líčení. Zrušit hlavní líčení je možné, jen pokud to vyžaduje povaha úkonu nebo skutečnosti, pro které hlavní líčení není možné provést a nelze stanovit nový termín konání hlavního líčení. Odpadne-li překážka, pro kterou muselo být hlavní líčení zrušeno, je třeba bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § y1aa odst. 2 po odpadnutí překážky, nařídit hlavní líčení nebo učinit jiný úkon směřující ke skončení věci. Ustanovení § y1aa odst. 2 poslední věta se použije obdobně.

§ y17

Místo konání hlavního líčení

Hlavní líčení se koná v budově soudu; na jiném místě se může konat, považuje-li to předseda senátu z bezpečnostních, výchovných nebo jiných důvodů za vhodné.

Díl 2

Výjimky z veřejnosti hlavního líčení

§ y18

Vyloučení veřejnosti

(1) Veřejnost může být z účasti na hlavním líčení nebo jeho části vyloučena, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo utajované informace, mravnost nebo nerušený průběh jednání, bezpečnost anebo jiný důležitý zájem zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka. K témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná přiměřená opatření. Vystupuje-li před soudem osoba uvedená v e13/§ 102a bez utajení totožnosti, podoby nebo jiných osobních údajů, předseda senátu veřejnost vyloučí vždy.

(2) O vyloučení veřejnosti rozhodne soud po slyšení přítomných stran usnesením, které veřejně vyhlásí.    

(3) I když veřejnost byla vyloučena, může předseda senátu z důležitých důvodů povolit jednotlivým osobám účast na hlavním líčení. Na žádost obviněného povolí účast 2 jeho důvěrníkům, které si obviněný zvolí. Je-li obviněných více, má právo na volbu důvěrníků každý z nich. Pokud by tak celkový počet důvěrníků vzrostl na více než 6 a obvinění se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr předseda senátu. Na žádost poškozeného předseda senátu povolí účast 2 jeho důvěrníkům, které si poškozený zvolí; věta třetí a čtvrtá se použije obdobně. Hlavního líčení se mohou účastnit jako důvěrníci jen takové osoby, proti nimž nemá předseda senátu námitky.

(4) Byla-li veřejnost vyloučena z důvodu ohrožení utajovaných informací, předseda senátu upozorní přítomné osoby na trestní následky vyzrazení informací, které se při jednání dozvědí, nepovolaným osobám; může také zakázat, aby si činily poznámky.

§ y19

Omezení účasti veřejnosti

 Předseda senátu může odepřít přístup k hlavnímu líčení dětem a těm,
u nichž je obava, že by mohli rušit důstojný průběh hlavního líčení, aniž by byla vyloučena veřejnost. Může také učinit nezbytná opatření proti přeplňování jednací síně.

Díl 3

Přítomnost osob při hlavním líčení a výjimky z ní

§ y20

Přítomnost osob při hlavním líčení a možnost jeho konání v nepřítomnosti obviněného

(1) Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu, protokolujícího úředníka nebo zapisovatele a státního zástupce.

(2) V nepřítomnosti obviněného lze hlavní líčení konat, jen když má soud za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez jeho přítomnosti, a

a) obviněný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a byl upozorněn na následky jeho nedostavení se k hlavnímu líčení, a

b) bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání, obviněný byl po zahájení trestního stíhání vyslechnut některým orgánem činným v trestním řízení o skutku, který je předmětem obžaloby, a byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování podle § x22.

(3) Hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného nelze konat v řízení o zločinu, je-li obviněný ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody. To neplatí, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2 a obviněný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti.

(4) V případech nutné obhajoby nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce, nejde-li o případ, kdy se obviněný obhájce vzdal.

(5) Má-li zúčastněná osoba opatrovníka, hlavní líčení se provede i v nepřítomnosti zúčastněné osoby, a to bez ohledu na to, zda se o něm dozvěděla.

§ y20a

Omezení účasti jiných stran na hlavním líčení

Poškozený a zúčastněná osoba a jejich zmocněnci mají právo se osobně zúčastnit hlavního líčení. Předseda senátu může na nezbytnou dobu omezit účast poškozeného a zúčastněné osoby na hlavním líčení jen z důvodu potřeby vyslechnout obviněného nebo jinou osobu v jejich nepřítomnosti, je-li to nezbytné z hlediska objasnění věci.

§ y21

Vykázání osoby

(1) Osobu, která v průběhu hlavního líčení ruší pořádek a jejíž stálá přítomnost při něm není nutná, může předseda senátu vykázat z jednací síně.

(2) Obviněný může být vykázán jen usnesením senátu po předchozí výstraze, a to jen na dobu nezbytně nutnou. Jakmile mu byl povolen znovu přístup do jednací síně, sdělí mu předseda senátu podstatný obsah jednání konaného v jeho nepřítomnosti, aby se k němu mohl vyjádřit.

§ y22

Zjištění přítomnosti osob

 (1) Před počátkem hlavního líčení předseda senátu zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k hlavnímu líčení předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost. U osob, u kterých je třeba zachovat lhůtu k přípravě, zjistí, zda tato lhůta byla zachována.

(2) Jestliže se některá z předvolaných osob nedostavila, předseda senátu po slyšení přítomných stran zahájí hlavní líčení nebo je přeloží z důvodu, že je bez účasti takové osoby nelze provést.

(3) Jestliže u některé z osob uvedených v odstavci 1 nebyla zachována lhůta k přípravě a tato osoba trvá na jejím zachování, předseda senátu hlavní líčení přeloží a poskytne jí novou lhůtu k přípravě.

Díl 4

Počátek hlavního líčení

§ y22a

Sdělení věci

Předseda senátu po provedení úkonů uvedených v § y22 zahájí hlavní líčení sdělením věci, která bude projednávána.

§ y23

Přednesení obžaloby

Po sdělení věci předseda senátu vyzve státního zástupce, aby přednesl podstatné body obžaloby s odůvodněním v rozsahu potřebném pro porozumění obžalobě a uvedl, které skutečnosti považuje za nesporné a zda po jejím podání nastala nějaká skutečnost významná z hlediska dalšího řízení. Ve zbytku se odkáže na písemné vyhotovení obžaloby.

§ y24

Zjištění ve vztahu k poškozenému

(1) Po přednesení obžaloby se předseda senátu dotáže poškozeného, který je obětí podle zákona o obětech trestných činů, zda žádá, aby mohl učinit prohlášení o tom, jaký na něj měl dopad spáchaný trestný čin, a to i v případě, že prohlášení učinil písemně. Pokud o to poškozený požádá, je předseda senátu povinen žádosti vyhovět a umožnit mu učinit ústní prohlášení v závěrečné řeči. Ústní prohlášení poškozeného lze přerušit jen tehdy, jestliže se poškozený zřejmě odchyluje od podstaty a účelu takového prohlášení. Ústní prohlášení může trvat nejdéle 30 minut; v odůvodněných případech může soud na žádost poškozeného tuto dobu prodloužit, případně jej ve zbytku odkázat na písemné vyjádření.

(2) Předseda senátu se dále poškozeného dotáže, zda navrhuje, aby obviněnému byla uložena povinnost k uspokojení jeho majetkového nároku a v jakém rozsahu. Nedostavil-li se poškozený k hlavnímu líčení a je-li jeho návrh obsažen ve spisu, předseda senátu jej přečte.

(3) Pokud soud zjistí, že práva poškozeného uplatňuje osoba, které zřejmě tato práva nepříslušejí, rozhodne o tom, že tato práva nemůže v trestním řízení uplatňovat podle § 67 odst. 5 nového tř.

(4) Jsou-li splněny důvody uvedené v § 69 odst. 4 nového tr.ř., soud rozhodne, že poškozený nemůže svůj majetkový nárok uplatnit v trestním řízení. Takové rozhodnutí nebrání uplatnění majetkového nároku poškozeného v jiném než trestním řízení.

§ y25

Zjištění stanoviska obviněného k obžalobě

(1) Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného předseda senátu vyzve obviněného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména zda se cítí být nevinný nebo vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné; přitom jej poučí o následcích spojených s takovým vyjádřením. Dále jej upozorní na jeho právo prohlásit svou vinu a poučí jej o následcích spojených s takovým prohlášením. Pokud se obviněný k těmto skutečnostem již vyjádřil po doručení obžaloby, předseda senátu sdělí podstatný obsah jeho vyjádření
a   dotáže se jej, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce nějakým způsobem změnit.

(2) Vyjádření k obžalobě může za obviněného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obviněného, nemůže však za něj učinit doznání nebo prohlášení o vině.

§ y25a

Zjištění stanoviska zúčastněné osoby

Má-li být podle návrhu státního zástupce zabrána věc nebo část majetku zúčastněné osobě, předseda senátu vyzve zúčastněnou osobu, aby se vyjádřila k tomuto návrhu, zejména zda s ním souhlasí a které skutečnosti považuje za nesporné. Nedostavila-li se zúčastněná osoba k hlavnímu líčení a je-li její vyjádření obsaženo ve spisu, předseda senátu je přečte.

Díl 5

Prohlášení významná pro dokazování[TLM1] 

§ y26

Dohoda o vině a trestu

(1) Má-li předseda senátu s ohledem na vyjádření obviněného podle § y25 nebo jiné skutečnosti za to, že by v daném případě bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, poučí obviněného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí stanovisko obviněného, státního zástupce a poškozeného, je-li přítomen, k takovému postupu. Vyjádří-li se státní zástupce a obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu hlavní líčení na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, hlavní líčení odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a trestu může podat i státní zástupce nebo obviněný, předseda senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.

(2) Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s  obviněným; jde-li o případ nutné obhajoby, sjednává státní zástupce dohodu s obviněným vždy za přítomnosti obhájce. Jednání o dohodě se účastní též poškozený, pokud je přítomen při hlavním líčení. Při sjednávání dohody o vině a trestu státní zástupce postupuje přiměřeně podle § f1. Bylo-li hlavní líčení odročeno, státní zástupce bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě vyrozumí soud o výsledku jednání.

(3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, pokračuje se v hlavním líčení. Státní zástupce nejprve přednese obsah sjednané dohody o vině a trestu a navrhne soudu její schválení. Nedošlo-li k dohodě o rozsahu a způsobu uspokojení majetkového nároku poškozeného, státní zástupce na tuto skutečnost soud upozorní.

(4) Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu se v hlavním líčení postupuje přiměřeně podle § f5 odst. 3 až 5 a § f6.

(5) Pokud k sjednání dohody o vině a trestu nedošlo nebo soud dohodu o vině a trestu neschválí, pokračuje se v hlavním líčení na podkladě původní obžaloby. V dalším řízení se k sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny učiněným obviněným pro účely jejího sjednání, nepřihlíží, ledaže obviněný požádá, aby takové prohlášení bylo posouzeno jako prohlášení viny podle § y27.

§ y27

Prohlášení viny

(1) Pokud nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu, může obviněný prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě; v prohlášení viny se může odchýlit od skutkových tvrzení nebo právní kvalifikace uvedených v obžalobě, pokud s tím státní zástupce souhlasí.

(2) Pokud obviněný učiní prohlášení podle odstavce 1, soud v rozsahu prohlášení postupuje přiměřeně podle § f5 odst. 3. 

(3) Předseda senátu před rozhodnutím o přijetí prohlášení viny zjistí stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, pokud jsou přítomni při hlavním líčení.

(4) Soud po prohlášení viny obviněným rozhodne, zda takové prohlášení přijímá nebo nepřijímá. Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se skutkovým stavem vyplývajícím ze spisu nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného, anebo se prohlášení viny odchyluje od obžaloby a státní zástupce s takovými změnami nevyslovil souhlas. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran.

(5) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obviněný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu; tím není dotčena možnost vyslýchat obviněného k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu.

(6) Soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat.

(7) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny nepřijímá, k prohlášení viny se nepřihlíží.

§ y28

Nesporné skutečnosti

(1) Po zjištění stanoviska obviněného k obžalobě, nedošlo-li ke sjednání dohody o vině a trestu ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a  obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.

 (2) Po zjištění stanoviska zúčastněné osoby k návrhu na uložení zabrání věci nebo zabrání části majetku může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností rozhodných pro uložení ochranného opatření, které zúčastněná osoba a  státní zástupce označili za nesporné, pokud nejde zároveň o skutečnosti rozhodné pro posouzení viny obviněného a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.

Díl 6

Dokazování

Oddíl 1

Vymezení rozsahu dokazování

§ y28a

Rozsah dokazování určuje soud. V hlavním líčení se provádějí důkazní prostředky, jejichž provedení navrhne některá ze stran a předseda senátu shledá takový návrh důvodným; pro účely posouzení návrhu může předseda senátu stranu vyzvat, aby svůj návrh zdůvodnila. Soud doplňuje dokazování nad rámec návrhů stran v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí, při tom však nemá nahrazovat procesní aktivitu státního zástupce a obhájce obviněného.

§ y28b

Na počátku dokazování předseda senátu uvede, které důkazní prostředky hodlá v hlavním líčení provést.

§ y28c

Strany mohou v průběhu hlavního líčení upustit od svého návrhu na provedení určitého důkazního prostředku. Státní zástupce nebo obviněný mohou navrhnout, aby důkazní prostředek navržený jinou stranou, která od jeho provedení upustila, byl přesto proveden.

§ y28d

Po provedení všech důkazních prostředků vyzve předseda senátu strany, aby se vyjádřily, zda navrhují doplnění dokazování. Pokud soud dokazování nedoplní, rozhodne o zamítnutí návrhů stran na provedení důkazních prostředků, kterým nevyhověl. Návrh na doplnění dokazování může soud zamítnout i v případě, že

  1. státní zástupce navrhuje provést důkazní prostředek, o kterém věděl již v době podání obžaloby, ale bez vážného důvodu jeho provedení tehdy nenavrhl, nebo
  2. obviněný, zúčastněná osoba nebo poškozený navrhují provést důkazní prostředek,
    o kterém věděli již v době doručení výzvy podle § y7a, ale bez vážného důvodu jeho provedení tehdy nenavrhli.

§ y28e

(1) Shledá-li soud vzhledem k obsahu závěrečných řečí nebo posledního slova anebo při závěrečné poradě, že je třeba ještě některou okolnost objasnit, rozhodne, že dokazování bude v potřebném rozsahu doplněno, a v hlavním líčení pokračuje.

(2) Po doplnění dokazování je třeba vždy znovu dát slovo k závěrečným řečem a poslednímu slovu.

Oddíl 2

Výslech obviněného a důkazní použitelnost protokolu o výslechu

§ y29

Výslech obviněného

Obviněného je třeba vyslechnout k obsahu obžaloby, a uplatnil-li poškozený majetkový nárok, též k tomuto nároku. Je-li obviněných několik, předseda senátu může učinit opatření, aby obviněný byl vyslýchán v nepřítomnosti spoluobviněných. Obviněného je však třeba seznámit s obsahem výpovědi spoluobviněných, kteří byli vyslýcháni v jeho nepřítomnosti, a umožnit mu se k němu vyjádřit a klást spoluobviněným otázky, jakmile je to možné.

§ y30

Použitelnost protokolu o výslechu

(1)Protokol o dřívějším výslechu obviněného provedeném po zahájení trestního stíhání lze v hlavním líčení použít pro účely získání důkazu, pokud byl výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona, a

a) obviněný odepřel vypovídat,

b) objevily se podstatné rozpory mezi dřívější výpovědí obviněného a jeho výpovědí v hlavním líčení; na tyto rozpory je třeba jej upozornit a dotázat se na jejich příčinu, nebo

c) hlavní líčení se koná v nepřítomnosti obviněného.   

(2) Odchyluje-li se obviněný v podstatných bodech od výpovědi učiněné v přípravném řízení před zahájením trestního stíhání podle § x9, může mu být protokol o jeho výslechu anebo jeho příslušné části předestřeny k vysvětlení rozporů, aby soud mohl v rámci volného hodnocení důkazů posoudit věrohodnost a pravdivost jeho výpovědi učiněné v hlavním líčení. Předestření spočívá v reprodukci těch částí protokolu o výslechu, ke kterým se má obviněný vyjádřit a vysvětlit rozpory mezi nimi a svojí výpovědí. Protokol o výslechu, který byl předestřen, nemůže být podkladem výroku o vině obviněného, a to ani ve spojení s jinými ve věci provedenými důkazními prostředky.

Oddíl 3

Výslech jiných osob[TLM2]  a důkazní použitelnost protokolu o výslechu

§ y31

Opatření při výslechu

(1) Předseda senátu vyslechne zúčastněnou osobu a poté poškozeného zpravidla na počátku dokazování ihned po výslechu obviněného a nebyli-li přítomni při výslechu obviněného, seznámí je s obsahem jeho výpovědi a umožní jim se k němu vyjádřit a klást obviněnému otázky.

(2) Předseda senátu dbá na to, aby osoba ještě nevyslechnutá nebyla přítomna při výslechu obviněného a jiných osob.

(3) Je-li obava, že vyslýchaná osoba v přítomnosti obviněného nevypoví pravdu, případně jde-li o osobu, u níž jsou dány důvody pro její utajení, předseda senátu učiní opatření vhodná k zajištění její bezpečnosti nebo utajení, případně vykáže obviněného po dobu výslechu takové osoby z jednací síně. Po návratu do jednací síně však musí být obviněný seznámen s obsahem výpovědi takové osoby, může se k ní vyjádřit, a aniž by se s vyslýchanou osobou setkal, může jí prostřednictvím předsedy senátu klást otázky.

§ y32

Použitelnost protokolu o výslechu se souhlasem nebo v nepřítomnosti obviněného

Protokol o dřívějším výslechu osoby, která má v řízení před soudem postavení spoluobviněného, zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka, lze v hlavním líčení použít k získání důkazu, pokud byl její výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona, i když nebyla obviněnému ani jeho obhájci poskytnuta možnost, aby mu byl přítomen, jestliže soud nepovažuje osobní výslech za nutný, státní zástupce s tím souhlasí a 

a) obviněný s tím souhlasí,

b) obviněný se bez řádné a včasné omluvy nedostavil k hlavnímu líčení, k němuž byl řádně a včas předvolán, nebo požádal, aby se hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti, ač byl předem upozorněn na následky s tím spojené, nebo

c) obviněný, který byl řádně a včas předvolán k hlavnímu líčení, se bez vážného důvodu z jednací síně vzdálil, ač byl předem upozorněn na následky opuštění jednací síně.

§ y33

Použitelnost protokolu o výslechu z důvodu nemožnosti osobního výslechu

Protokol o dřívějším výslechu osoby, která má v řízení před soudem postavení spoluobviněného, zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka, lze v hlavním líčení použít k získání důkazu, pokud byl její výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona, i když nebyla obviněnému ani jeho obhájci poskytnuta možnost, aby mu byl přítomen, pokud

a) taková osoba zemřela nebo se stala nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelnou, přičemž její výslech nelze v procesně použitelné formě zajistit ani s využitím justiční spolupráce, onemocněla chorobou, která natrvalo nebo po dohlednou dobu znemožňuje její výslech nebo výslech nelze z jiných obdobně závažných důvodů provést, nebo

b) byl výslech proveden jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon podle § x10 a trvají důvody, pro které nelze takovou osobu vyslechnout v řízení před soudem, přičemž její výslech nelze v procesně použitelné formě zajistit ani s využitím justiční spolupráce.

§ y34

Použitelnost protokolu o výslechu při odepření nebo změně výpovědi

(1) Protokol o dřívějším výslechu osoby, která má v řízení před soudem postavení spoluobviněného, zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka, lze v hlavním líčení použít k získání důkazu, pokud byl její výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona a tato osoba v hlavním líčení bez oprávnění odepřela vypovídat nebo se v podstatných bodech odchyluje od své dřívější výpovědi a

a) obviněný nebo jeho obhájce měli možnost se tohoto dřívějšího výslechu zúčastnit a klást vyslýchané osobě otázky,

b) bylo zjištěno, že taková osoba byla vystavena násilí, zastrašování, podplácení nebo příslibu jiných výhod a tak vedena k tomu, aby nevypovídala nebo vypovídala křivě, nebo

c) obsah výpovědi byl ovlivněn průběhem výslechu v hlavním líčení, zejména v důsledku chování obviněného nebo přítomné veřejnosti.

(2) Před použitím protokolu podle odstavce 1 předseda senátu vyslýchanou osobu upozorní na rozpor ve výpovědích a dotáže se jí na jeho příčinu.

(3) Protokol o dřívějším výslechu osoby, která má v řízení před soudem postavení spoluobviněného, zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka a v hlavním líčení využila svého práva odepřít výpověď, lze v hlavním líčení použít k získání důkazu jen za předpokladu, že tato osoba byla před tímto výslechem o svém právu odepřít výpověď řádně poučena a výslovně prohlásila, že tohoto práva nevyužívá, výslech byl proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona a obviněný nebo jeho obhájce měl možnost se tohoto výslechu zúčastnit a klást vyslýchané osobě otázky.

§ y34a

Použitelnost protokolu o výslechu dítěte

Protokol o dřívějším výslechu dítěte lze v hlavním líčení použít k získání důkazu i bez splnění podmínek uvedených v § y32 a y33/§ 211 odst. 1 a 2, pokud byl výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona. Osoba, která byla k výslechu přibrána, se podle potřeby vyslechne ke správnosti a úplnosti zápisu, ke způsobu, jímž byl výslech prováděn, jakož i ke způsobu, jímž vyslýchané dítě vypovídalo.

§ y35

Předestření protokolu o výslechu

Odchyluje-li se vyslýchaná osoba v podstatných bodech od své dřívější výpovědi a nejde-li o případ, kdy lze protokol o výslechu osoby použít k získání důkazu, může jí být protokol o jejím dřívějším výslechu anebo jeho příslušné části pouze předestřeny k vysvětlení rozporů v jejích výpovědích; ustanovení § y30 odst. 2 se jinak použije obdobně.

§ y36

Použitelnost protokolu o výslechu znalce a znaleckého posudku

(1) Protokol o dřívějším výslechu znalce nebo jeho písemný znalecký posudek lze v hlavním líčení použít k získání důkazu, jestliže byl před podáním znaleckého posudku řádně poučen, nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti znaleckého posudku, státní zástupce s tím souhlasí a

a) obviněný s tím souhlasí,

b) obviněný se bez řádné a včasné omluvy nedostavil k hlavnímu líčení, k němuž byl řádně a včas předvolán, nebo požádal, aby se hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti, ač byl předem upozorněn na následky s tím spojené, nebo

c) obviněný, který byl řádně a včas předvolán k hlavnímu líčení, se bez vážného důvodu z jednací síně vzdálil, ač byl předem upozorněn na následky opuštění jednací síně.

(2) Ustanovení § y31 až § y35 se nepoužijí.

Oddíl 4

Provedení dokazování

§ y37

Provedení výslechu osoby a protokol o jejím výslechu

Osobu je třeba v hlavním líčení osobně vyslechnout, nestanoví-li trestněprocesní zákon jinak. Protokol o dřívějším výslechu osoby se přečte. Namísto čtení protokolu o výslechu lze sdělit podstatný obsah tvrzení, jež vyslýchaná osoba uvedla, anebo přehrát záznam pořízený o výslechu. Je-li namísto čtení protokolu o výslechu sdělen jeho obsah, kterákoli ze stran může požádat o nahlédnutí do protokolu o výslechu nebo o přečtení jeho určité části, kterou považuje za významnou na podporu svých tvrzení. Byl-li o výslechu pořízen záznam, kterákoli ze stran může požádat o přehrání záznamu nebo jeho určité části. Předseda senátu takové žádosti vyhoví, § 9a nového tr.ř. tím není dotčen.

§ y37a

Protokol o rekognici a záznam o jejím provedení

Protokol o rekognici se přečte, omezení použitelnosti protokolu o výslechu v hlavním líčení se nepoužijí. Považuje-li to předseda senátu za potřebné, nebo požádá-li o to některá ze stran, přehraje se záznam o rekognici, byl-li pořízen.

§ y38

Provedení dokazování věcí, daty nebo listinou

(1) Předseda senátu uvede, které věci, data uchovávaná v elektronické podobě a listiny mají sloužit k získání důkazu a předloží je stranám k nahlédnutí nebo prohlédnutí.


(2) Považuje-li to předseda senátu za potřebné nebo požádá-li o to některá ze stran,

a) umožní stranám, aby si věc podrobně prohlédly,

b) data uchovávaná v elektronické podobě nebo jejich část týkající se dokazované skutečnosti se přehrají nebo se promítne jejich obsah anebo se stranám jinak zpřístupní ve srozumitelné podobě, a to i formou písemného přepisu, prostřednictvím znaleckého posudku nebo výslechem znalce,

c) listina nebo její část týkající se dokazované skutečnosti se přečte nebo se promítne anebo se jinak zobrazí její obsah.

§ y39

Osoby provádějící dokazování v hlavním líčení

(1) Předseda senátu provádí dokazování v případě, kdy trestněprocesní zákon nestanoví jinak, a doplňuje dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí. Neprovádí-li dokazování výslechem osoby předseda senátu, provede vždy sám zákonné poučení osoby před zahájením jejího výslechu.

(2) Státní zástupce provádí důkazní prostředky, jejichž provedení v řízení před soudem navrhl.

(3) Důkazní prostředky, jejichž provedení v řízení před soudem navrhl obviněný nebo jeho obhájce, provádí obhájce obviněného. Obviněný, který nemá obhájce, může požádat, aby mohl jím navržený důkazní prostředek provést. Předseda senátu takovému návrhu vyhoví, pokud tomu nebrání vážný důvod, zejména nejde-li o případ, kdy považuje za potřebné provést důkazní prostředek sám z důvodů uvedených v odstavci 5.

(4) Předseda senátu může na žádost umožnit poškozenému nebo zúčastněné osobě anebo jejich zmocněncům, aby provedli jimi navržený důkazní prostředek.

(5) V případech uvedených v odstavci 2 a odstavci 3 větě první předseda senátu provede dokazování sám, pokud to považuje za potřebné s ohledem na řádné objasnění skutečnostidůležité pro rozhodnutí, nebo jde o výslech obviněného, výslech dítěte, osoby, která je zvlášť zranitelnou obětí podle zákona o obětech trestných činů, nemocné nebo zraněné osoby, anebo jestliže by provedení dokazování některou z výše uvedených osob nebylo z jiného důvodu vhodné. Jestliže je provedení stejného důkazního prostředku navrhováno více stranami, rozhodne předseda senátu po vyjádření stran o tom, která z nich důkazní prostředek provede.

(6) Provádění dokazování jinou osobou může předseda senátu přerušit nebo jeho provádění převzít, není-li prováděno v souladu se zákonem, na vyslýchaného je vyslýchajícím činěn nátlak nebo je výslech veden jiným nevhodným způsobem. Předseda senátu může výslech přerušit také v případě, že předseda senátu nebo jiný člen senátu považuje za nezbytné položit vyslýchanému otázku, jejíž položení není možné odložit na dobu po provedení takového výslechu nebo jeho části.

§ y39a

Námitky

Strany mohou vznášet námitky proti způsobu provádění dokazování; v případě výslechu mohou zejména vznést námitku proti přípustnosti otázky položené vyslýchajícím. Důvodnost námitky posoudí předseda senátu. Pokud vyhoví námitce proti přípustnosti otázky, vyslýchaná osoba není povinna na otázku odpovědět; otázka se zapíše do protokolu s uvedením důvodu, pro který není přípustná.

§ y39b

Kladení otázek vyslýchané osobě

Předseda senátu, pokud neprovádí výslech, a jiní členové senátu mají právo klást vyslýchané osobě otázky po skončení její výpovědi nebo i v jejím průběhu podle § y39 odst. 6. Státní zástupce, obviněný, jeho obhájce a opatrovník, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou po skončení výpovědi osoby nebo její části a po ukončení kladení otázek předsedou senátu a jinými členy senátu klást vyslýchané osobě otázky se souhlasem předsedy senátu. Ustanovení § y39 odst. 6 věta první se použije přiměřeně.

§ y40

Vyjádření stran k provedenému důkaznímu prostředku

Strany mají právo se vyjádřit ke každému důkaznímu prostředku po jeho provedení; vyjádření se zapíše do protokolu. Obviněný musí být po provedení důkazního prostředku  dotázán, zda se k němu chce vyjádřit. Je-li vyjádření rozsáhlé, může ve zbytku odkázat na písemné vyjádření.

Díl 7

Závěr hlavního líčení

§ y42

Závěrečné řeči

(1) Nejsou-li další návrhy na provedení důkazních prostředků, nebo bylo-li rozhodnuto, že se další dokazování provádět nebude, prohlásí předseda senátu dokazování za skončené a udělí slovo k závěrečným řečem. Závěrečná řeč může trvat nejdéle 3 hodiny; v odůvodněných případech může soud na žádost osoby pronášející závěrečnou řeč tuto dobu prodloužit, případně ji ve zbytku odkázat na písemné vyjádření, je-li vyhotoveno.

(2) Po závěrečné řeči státního zástupce promluví poškozený, zúčastněná osoba, obhájce obviněného, popřípadě obviněný; je-li jeho svéprávnost omezena, jeho opatrovník. Má-li poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, promluví zmocněnec. Je-li to třeba, určí předseda senátu pořadí, v němž se po závěrečné řeči státního zástupce ujmou slova jednotlivé oprávněné osoby. Obhájce obviněného, popřípadě obviněný nebo jeho opatrovník, mluví však vždy poslední.

(3) Jestliže se po řeči obhájce nebo obviněného, případně jeho opatrovníka, ujal slova znovu státní zástupce, má obhájce, popřípadě obviněný nebo jeho opatrovník, právo na to odpovědět.

 (4) Závěrečnou řeč může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočuje-li zřejmě z rámce projednávané věci, nebo opakuje-li řečník znovu to, co již v závěrečné řeči uvedl.

§ y43

Právo posledního slova

 Po skončení závěrečných řečí udělí předseda senátu obviněnému poslední slovo. Během tohoto projevu nesmějí být obviněnému kladeny žádné otázky. Poslední slovo může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočuje-li zřejmě z rámce projednávané věci, nebo opakuje-li řečník znovu to, co již v posledním slovu nebo závěrečné řeči uvedl. Poslední slovo může trvat nejdéle 30 minut; v odůvodněných případech může soud na žádost obviněného tuto dobu prodloužit.

Díl 8

Odročení a pokračování v hlavním líčení

§ y45

Odročení hlavního líčení

(1) Předseda senátu odročí hlavní líčení, objeví-li se překážka, pro kterou nelze pokračovat v hlavním líčení, přitom stanoví den, kdy se bude konat další hlavní líčení; odročit hlavní líčení na neurčito je možné, jen pokud to vyžaduje povaha úkonu nebo skutečnost, pro které není možné v hlavním líčení pokračovat. Odpadne-li překážka, pro kterou muselo být hlavní líčení odročeno na neurčito, je třeba bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § y1aa odst. 2 po odpadnutí překážky, nařídit hlavní líčení nebo učinit jiný úkon směřující ke skončení věci. Ustanovení § y1aa odst. 2 poslední věta se použije obdobně.

(2) Dříve než předseda senátu odročí hlavní líčení, zjistí, zda strany nenavrhují další důkazní prostředky, které by bylo třeba provést v příštím hlavním líčení.

§ y46

Pokračování v hlavním líčení

(1) Jestliže není třeba pro podstatnou vadu řízení nebo z jiného důležitého důvodu provést hlavní líčení znovu, sdělí předseda senátu při pokračování v hlavním líčení podstatný obsah dosavadního jednání.

(2) Změnilo-li se složení senátu, předseda senátu se souhlasem státního zástupce a obviněného přečte podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazních prostředků; není-li souhlas dán, musí být hlavní líčení provedeno znovu.

(3) Uplynula-li od předchozího hlavního líčení delší doba, předseda senátu přečte podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazních prostředků; považuje-li to za potřebné, provede některé důkazní prostředky znovu.

(4) Ustanovení § y37 věta druhá až čtvrtá se použije obdobně.

Díl 9

Rozhodnutí soudu v hlavním líčení

§ y47

Podklad pro rozhodnutí

(1) Soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v obžalobě. Právním posouzením skutku v obžalobě není vázán.

(2) Má-li být rozhodnutí o uznání viny obviněného založeno výlučně nebo
v převážné míře na výslechu osoby v případech uvedených v § y33, § y34 odst. 1 a § y34a, jehož se obviněný ani jeho obhájce neměli možnost zúčastnit a klást vyslýchané osobě otázky, soud si zhodnotí[TLM1] , zda výslechu takové osoby v řízení před soudem za účasti obviněného nebo jeho obhájce bránil vážný důvod a zda řízení ve svém celku poskytlo obviněnému nebo jeho obhájci dostatečné vyvažující záruky z hlediska uplatnění práva na obhajobu, které zajistily, aby řízení jako celek bylo spravedlivé.

 (3) Má-li být rozhodnutí o uznání viny obviněného založeno výlučně nebo
v převážné míře na výslechu utajené osoby, soud si zhodnotí[TLM2] , zda byl dán vážný důvod pro její utajení a zda řízení ve svém celku poskytlo obviněnému nebo jeho obhájci dostatečné vyvažující záruky z hlediska uplatnění práva na obhajobu, které zajistily, aby řízení jako celek bylo spravedlivé.

(4) Rozhodnutí o uznání viny obviněného může být založeno výlučně nebo
v převážné míře na výslechu osoby v případě uvedeném v § y32 i bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2 a 3.

 (5) Uznat obviněného vinným jiným trestným činem, než trestným činem, za který daný skutek považovala obžaloba, může soud jen tehdy, pokud byl obviněný na možnost jiného právního posouzení skutku upozorněn a měl možnost se k této změně vyjádřit. Nebyl-li obviněný předem na tuto změnu upozorněn, je třeba jej upozornit ještě před vynesením rozsudku, poučit jej o důsledcích s tím spojených a umožnit mu se ke změně právního posouzení vyjádřit. Má-li být obviněný uznán vinným typově jiným trestným činem, než trestným činem, za který daný skutek považovala obžaloba, poskytne předseda senátu obviněnému nebo státnímu zástupci na jeho žádost znovu lhůtu k přípravě obhajoby nebo obžaloby a hlavní líčení k tomu účelu odročí.       

§ y48

Vrácení věci státnímu zástupci

(1) Ukazují-li výsledky hlavního líčení na podstatnou změnu okolností případu a je-li k objasnění věci třeba dalšího šetření, které lze v řízení před soudem provést jen obtížně, nebo vyjde-li až v průběhu hlavního líčení najevo, že v přípravném řízení došlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v řízení před soudem, může soud vrátit věc státnímu zástupci k došetření.

(2) Soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření také tehdy, ukazují-li výsledky hlavního líčení, že se obviněný dopustil ještě dalšího skutku, který je trestným činem, a státní zástupce o vrácení věci požádá vzhledem k potřebě společného projednání.

(3) Ustanovení § y11/191 se použije obdobně i na vrácení věci podle odstavců 1 a 2.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.

§ y49

Předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti

Shledá-li soud v zažalovaném skutku trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu a soudu, který je podle něj příslušný. Je však povinen rozhodnout věc sám, jde-li pouze o místní nepříslušnost a obviněný ji nevytkl; rovněž je povinen sám věc rozhodnout, měla-li by věc být přikázána nejblíže společně nadřízeným soudem soudu nižšího stupně. Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu nemůže soud, jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.

§ y50

Postoupení věci

(1) Soud postoupí věc jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný čin, nebo že jde o trestný čin, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost trestného činu nelze uplatňovat trestní odpovědnost, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek anebo kázeňské, disciplinární nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat. Ustanovení § x12 odst. 2 se použije obdobně.

(2) Proti usnesení o postoupení podle odstavce 1 může státní zástupce a obviněný podat stížnost, která má odkladný účinek.

§ y51

Zastavení trestního stíhání

(1) Soud zastaví trestní stíhání, shledá-li v hlavním líčení, že je trestní stíhání nepřípustné.

(2) Soud může zastavit trestní stíhání též tehdy, shledá-li v hlavním líčení, že je dán některý z důvodů uvedených v § x25 odst. 2 písm. b).

(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se může týkat jen některého ze skutků, pro které byla podána obžaloba.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 může státní zástupce a obviněný podat stížnost, která má odkladný účinek.

(5) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého z důvodů uvedených v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do 3 dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba jej poučit.

§ y52

Podmíněné zastavení trestního stíhání a schválení narovnání

(1) Soud v hlavním líčení trestní stíhání podmíněně zastaví nebo rozhodne o schválení narovnání, shledá-li okolnosti uvedené v § f0 nebo v § f06/307 nebo 309.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou státní zástupce, obviněný a poškozený podat stížnost, která má odkladný účinek; proti rozhodnutí o schválení narovnání může poškozený podat stížnost jen v případě, že rozhodnutí není v souladu s dohodou o narovnání, kterou uzavřel s obviněným.

§ y53

Přerušení trestního stíhání

  • Předseda senátu přeruší trestní stíhání,

a) shledá-li v hlavním líčení, že je dána některá z okolností uvedených v § x26 odst. 1 písm. b) až f), nebo z důvodu uvedeného v § 9a odst. 2 starého tr. ř., nebo

b) pokud má za to, že zákon, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestní sankci, je v rozporu s ústavním pořádkem a předloží věc Ústavnímu soudu.

(2) Předseda senátu může přerušit trestní stíhání také tehdy, nelze-li obviněnému doručit předvolání k hlavnímu líčení.

(3) Zajištění věcí uvedených v § g3 odst. 1 písm. a) a e) až g) trvá i během přerušení trestního stíhání.Pomine-li důvod přerušení, předseda senátu rozhodne, že se v trestním stíhání pokračuje. Nastane-li během přerušení důvod pro zastavení trestního stíhání, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání.

(4) Proti rozhodnutí, jímž předseda senátu trestní stíhání přerušil podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 anebo jímž návrh na pokračování v něm zamítl, může státní zástupce podat stížnost.

§ y54

Rozsudek

Není-li učiněno některé z rozhodnutí uvedených v § y48 až y53, soud rozhodne rozsudkem, zda se obviněný uznává vinným, nebo zda se obžaloby zprošťuje.

§ y55

Odsuzující rozsudek

(1) Nejsou-li dány důvody pro vydání zprošťujícího rozsudku, ani pro postup podle odstavce 2, soud uzná obviněného vinným trestným činem, a pokud neupustí od potrestání nebo podmíněně neupustí od potrestání, uloží mu trest, případně ochranné opatření.

(2)Jestliže trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b) nebo i) starého tr. ř. nebo z některého z důvodů uvedených v § x25 odst. 2 písm. b) a v řízení se pokračovalo jen proto, že obviněný na projednání věci trval, soud, neshledá-li žádný jiný důvod ke zproštění obviněného, vysloví sice vinu, trest však neuloží.

§ y56

Zprošťující rozsudek

Soud zprostí obviněného obžaloby, pokud na základě důkazů provedených v hlavním líčení,

a) nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obviněný stíhán,

b) v obžalobě označený skutek není trestným činem, nebo je trestným činem, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost trestného činu nelze uplatňovat trestní odpovědnost a není dán důvod pro postoupení věci,

c) nebylo prokázáno, že skutek označený v obžalobě spáchal obviněný,

d) obviněný není pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo

e) trestní odpovědnost zanikla.

§ y57

Uložení ochranného opatření

(1) Shledá-li soud u obviněného důvod k uložení ochranného opatření, může je uložit i bez návrhu státního zástupce.

(2) Jestliže soud potřebuje k rozhodnutí o ochranném opatření provést ještě další dokazování, které nemůže být provedeno ihned, vyhradí si rozhodnutí o ochranném opatření do veřejného zasedání. Soud si může vyhradit rozhodnutí o ochranném opatření do veřejného zasedání i tehdy, má-li být uloženo zúčastněné osobě.

§ y58

Přiznání majetkového nároku[TLM1]  poškozenému

(1) Odsuzuje-li soud obviněného pro trestný čin, kterým způsobil poškozenému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu nebo kterým se na jeho úkor bezdůvodně obohatil, uloží mu v rozsudku, aby uspokojil majetkový nárok poškozeného, jestliže byl včas uplatněn, nestanoví-li trestněprocesní zákon jinak; nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obviněnému vždy povinnost k náhradě škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení, jestliže je výše škody nebo rozsah bezdůvodného obohacení součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obviněný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena nebo bezdůvodné obohacení nebylo dosud v tomto rozsahu vydáno.

(2) Výrok o povinnosti obviněného uspokojit majetkový nárok poškozeného musí přesně označovat osobu oprávněného a majetkový nárok, který mu byl přiznán. Je-li utajována totožnost poškozeného, označí se ve výroku smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je veden[TLM2] . V odůvodněných případech může soud vyslovit, že závazek má být splněn ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti zároveň určí.

(3) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být na návrh poškozeného vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a

a) škoda byla způsobena na peněžních prostředcích v cizí měně nebo na věcech zakoupených za takové peněžní prostředky, nebo

b) obviněný nebo poškozený je cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, anebo je právnickou osobou, která nemá na území České republiky sídlo nebo organizační složku.

(4) Odsuzuje-li soud obviněného za zločin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň zčásti jeho majetkový nárok, poučí jej o možnosti požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

§ y59

Odkázání poškozeného s majetkovým nárokem na jiné řízení

(1) Není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k uspokojení majetkového nároku poškozeného podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o takové povinnosti třeba provádět další dokazování, které by podstatně protáhlo trestní řízení, soud odkáže poškozeného s jeho majetkovým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.

(2) Soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem, také se zbytkem jeho majetkového nároku, jestliže mu majetkový nárok přizná jen zčásti.

(3) Jestliže soud obviněného obžaloby zprostí, odkáže poškozeného s jeho majetkovým nárokem vždy na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.

(4) Je-li utajována totožnost poškozeného, označí se ve výroku smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je veden[TLM3] .

Díl 10

Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení

§ y60

(1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností uvedených v § y51 odst. 1 nebo 2, § y52 odst. 1 nebo § y53 odst. 1 nebo 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo o přerušení trestního stíhání. Ustanovení § y51 až y53 se použijí obdobně.


 [TLM1]Legislativní zkratka v subjektech

 [TLM2]Provázat na exekuční předpisy a zákon č. 59/2017 Sb.

 [TLM3]Provázat na civilní předpisy a zákon č. 59/2017 Sb.


 [TLM1]V odůvodnění musí být uvedeny úvahy, jak to zhodnotil – bude doplněno k náležitostem rozsudku

 [TLM2]V odůvodnění musí být uvedeny úvahy, jak to zhodnotil – bude doplněno k náležitostem rozsudku


 [TLM1]V případě dohody o vině a trestu a prohlášení o vině se snižuje dolní sazba trestu odnětí svobody o 1/3; v rámci takto snížené sazby lze využít též mimořádné snížení trestu odnětí svobody

Zároveň bude umožněno uložit podmíněný trest odnětí svobody až na 4 léta, pokud je zároveň uloženo kvazi-TDV až na 2 léta.

 [TLM2]Do výslechu osob je zahrnuta kromě svědka, zúčastněné osoby a poškozeného i osoba vyslechnutá před zahájením trestního stíhání do protokolu, s výjimkou osoby, která má v řízení před soudem postavení obviněného. Znalec má extra úpravu.

Díl 1

Doručení obžaloby a s tím související úkony

§ y6

Doručení obžaloby

Předseda senátu dá nejpozději do 15 dnů od podání obžaloby k soudu doručit opis obžaloby obviněnému a jeho obhájci, a je-li obviněný omezen ve svéprávnosti, také jeho opatrovníku, opis obžaloby dá doručit také poškozenému, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé. Pokud poškozený nepodal návrh na uspokojení svého majetkového nároku, poučí jej zároveň o právu podat takový návrh. Bylo-li v obžalobě navrženo zabrání věci nebo zabrání části majetku náležející jiné osobě než obviněnému, dá předseda senátu doručit opis obžaloby též zúčastněné osobě. 

§ y7

Právo obviněného vyjádřit se k obžalobě

(1) Předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obviněného, že má právo se ve lhůtě stanovené předsedou senátu vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména

a) zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů,

b) zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením,

c) zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu,

d) které skutečnosti považuje za nesporné, a

e) zda požaduje opakování všech nebo některých výslechů dříve vyslechnutých osob v hlavním líčení, nebo zda souhlasí s přečtením protokolů o jejich výslechu.  

 (2) Předseda senátu spolu s upozorněním podle odstavce 1 poučí obviněného o následcích spojených s vyjádřeními uvedenými v odstavci 1; poučí jej zároveň i o tom, že vyjádření k obžalobě, nejde-li o doznání nebo prohlášení viny, za něj může učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení bude konat v jeho nepřítomnosti. Zašle-li obviněný vyjádření k obžalobě, předseda senátu je doručí státnímu zástupci.

§ y7a

Návrhy na provedení dalších důkazních prostředků

 Předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby vyzve osoby, jimž se opis obžaloby doručuje, aby v jím stanovené přiměřené lhůtě sdělily soudu návrhy na provedení dalších důkazních prostředků v hlavním líčení a uvedly okolnosti, které mají být důkazy získanými z takových důkazních prostředků objasněny. Zároveň je upozorní, že může v hlavním líčení zamítnout návrh na provedení důkazního prostředku, o kterém strana věděla již v době doručení této výzvy, ale bez vážného důvodu jej nenavrhla.

Díl 2

Přezkoumání obžaloby

§ y8

Hlediska přezkoumání obžaloby

 (1) Předseda senátu přezkoumá obžalobu podanou u soudu z toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad, zejména prověří, zda je dána příslušnost soudu k projednání věci (§ 16 až 22/§c4 až c7), zda v přípravném řízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v řízení před soudem, a zda byly v přípravném řízení objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout.

(2) Předseda senátu posoudí obžalobu na základě spisu zejména z hlediska, zda skutek, který je předmětem obžaloby, nebude třeba posuzovat podle jiného ustanovení trestního zákona, než podle kterého jej posuzuje obžaloba, zda je třeba učinit některé z rozhodnutí uvedených v § y10 nebo zda lze sjednat dohodu o vině a trestu anebo zda může vydat trestní příkaz nebo nařídit hlavní líčení.

§ y9

Postup při přezkoumání obžaloby

(1) Pro účely přezkoumání obžaloby může předseda senátu vyslechnout obviněného nebo jinou osobu anebo opatřit potřebná vyjádření. Považuje-li to za potřebné, provede za tímto účelem veřejné zasedání bez účasti ostatních členů senátu.

            (2) Má-li předseda senátu za to, že by vzhledem k okolnostem případu bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, zjistí stanovisko obviněného a státního zástupce k takovému postupu. Vyjádří-li se státní zástupce a obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu stanoví státnímu zástupci přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody. Podá-li státní zástupce ve stanovené lhůtě soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu, postupuje předseda senátu podle § f2a až f7; v případech, ve kterých se podle § f7 věc vrací do přípravného řízení, předseda senátu jedná na podkladě původní obžaloby. Nepodá-li státní zástupce ve stanovené lhůtě soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu, předseda senátu nařídí hlavní líčení, pokud neučiní některé z rozhodnutí uvedených v § y10 nebo nevydá trestní příkaz.

§ y10

Rozhodnutí

(1) Předseda senátu po přezkoumání obžaloby

a) rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jeho soudu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání; takto rozhodnout nelze, pokud mu již byla věc přikázána podle § 24 nebo 25/§ c12 nebo c13 nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil,

b) postoupí věc jinému orgánu, jsou-li dány okolnosti uvedené v x24/§ 171 odst. 1/;

c) trestní stíhání zastaví, jsou-li dány okolnosti uvedené v x25/1ú§ 172 odst. 1,

d) trestní stíhání přeruší, jsou-li dány okolnosti uvedené v x26/§ 173 odst. 1,

e) vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li to třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v řízení před soudem ve věci rozhodnout,
a v řízení před soudem by takové došetření bylo v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení spojeno s výraznými obtížemi nebo by zřejmě bylo na újmu rychlosti řízení[TLM1] ,

f) trestní stíhání podmíněně zastaví nebo rozhodne o schválení narovnání, nebo

g) může zastavit trestní stíhání, jsou-li dány okolnosti uvedené v x25/2 písm. b)/ § 172 odst. 2/.

(2) Předseda senátu může zastavit trestní stíhání z důvodů uvedených v x25/1 písm. a) a c)/ § 172 odst. 1 písm. a) a c) nebo postoupit věc jen tehdy, pokud byla věc v přípravném řízení z tohoto hlediska náležitě objasněna a není třeba provádět další dokazování.

 (3) Pokud předseda senátu neučiní žádné z rozhodnutí uvedených v odstavci 1 nebo nevydá trestní příkaz, nařídí hlavní líčení.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) až g) mohou státní zástupce
a obviněný podat stížnost, která má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může podat stížnost, která má odkladný účinek, též poškozený. Proti rozhodnutí o schválení narovnání může poškozený podat stížnost jen v případě, že rozhodnutí není v souladu s dohodou o narovnání, kterou uzavřel s obviněným.

 § y11

Vrácení věci k došetření a jiné právní posouzení skutku

(1) Vrátí-li předseda senátu věc státnímu zástupci k došetření, uvede v usnesení, v kterých směrech je třeba přípravné řízení doplnit a které skutečnosti je třeba objasnit, popřípadě které úkony je třeba provést.

(2) Má-li předseda senátu za to, že při správném použití zákona je nutné skutek, který je předmětem obžaloby, posoudit podle jiného ustanovení zákona, než podle kterého jej posuzovala obžaloba, vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li třeba vzhledem k odchylnému právnímu posouzení věc ještě blíže objasnit. Není-li došetření třeba, upozorní předseda senátu na možnost odchylného právního posouzení skutku osoby, kterým se doručuje opis obžaloby, obviněného poučí o důsledcích s tím spojených a umožní mu se k této změně právního posouzení před rozhodnutím ve věci vyjádřit.

(3) Jakmile usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření nabude právní moci, věc se vrací do přípravného řízení.

§ y12

Nové přezkoumání obžaloby

 (1) Rozhodne-li se státní zástupce ve věci, která mu byla vrácena k došetření, opět pro podání obžaloby, přihlédne v ní i k výsledkům provedeného došetření. Předseda senátu obžalobu znovu přezkoumá.

(2) Předseda senátu přezkoumá obžalobu znovu také v případě, že věc byla přikázána soudu, u něhož je činný, nadřízeným soudem po předložení věci k rozhodnutí podle § y10 odst. 1 písm. a).

§ y13

Rozhodnutí o vazbě

 Je-li obviněný ve vazbě, rozhodne soud po přezkoumání obžaloby vždy také o dalším trvání vazby, nelze-li v zákonné lhůtě takové rozhodnutí učinit v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.


 [TLM1]Navrhuje se již neupravovat bývalé odmítnutí návrhu na potrestání, mělo by stačit vrácení věci k došetření

§ y0

Zásada ústnosti a bezprostřednosti

(1) Jednání před soudem je ústní.

(2) Nestanoví-li trestněprocesní zákon jinak, soud smí při rozhodování v  líčení nebo zasedání přihlédnout jen k tomu, co v něm bylo projednáno, a opírat se o důkazy vyplývající z důkazních prostředků, které v něm byly provedeny; důkazy opatřuje, pokud možno, z pramene co nejbližšího zjišťované skutečnosti.

§ y1a

Výkladové ustanovení

(1) Líčením se rozumí hlavní líčení a odvolací líčení.

(2) Zasedáním se rozumí veřejné zasedání, vazební zasedání nebo neveřejné zasedání.

 (3) Předsedou senátu se rozumí i samosoudce, nevyplývá-li z ustanovení trestněprocesního zákona něco jiného. Samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda. Předseda senátu může pověřit provedením jednotlivého úkonu jiného člena senátu.

§ y1aa

Úkony směřující k rozhodnutí věci

(1) Po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci, včetně výkonu rozhodnutí.

(2) Předseda senátu je povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě 3 týdnů a před krajským soudem jako soudem prvního stupně ve lhůtě 3 měsíců od podání obžaloby učinit některé z rozhodnutí po jejím přezkoumání, nařídit ve věci hlavní líčení nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí věci. Nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, předloží spis předsedovi soudu, který podle povahy věci buď uvedenou lhůtu na nezbytně nutnou dobu prodlouží, nebo v souladu s rozvrhem práce soudu učiní jiné vhodné opatření k zajištění plynulosti řízení.

§ y1

Zastupování obžaloby v řízení před soudem

(1) Trestní řízení před soudem se koná na podkladě obžaloby, kterou podává a před soudem zastupuje státní zástupce. Při jejím podání a zastupování se státní zástupce řídí zákonem a vnitřním přesvědčením založeným na uvážení všech okolností případu.

(2) V řízení před okresním soudem se státní zástupce může nechat zastoupit právním čekatelem[U1] .

(3) K podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.

(4) V řízení před soudem státní zástupce vystupuje tak, aby byly objasněny všechny podstatné skutečnosti rozhodné z hlediska podané obžaloby. Za tímto účelem opatřuje z vlastní iniciativy nebo na výzvu předsedy senátu pro účely dokazování věci, data a listiny podporující obžalobu, které dosud nebyly opatřeny; přitom má stejná oprávnění jako v přípravném řízení.

(5) Státní zástupce je oprávněn i po podání obžaloby uložit policejnímu orgánu, aby opatřil pro účely dokazování věc, data nebo listinu, které potřebuje k jejímu zastupování v řízení před soudem, nebo mu poskytl jinou potřebnou součinnost. Policejní orgán přitom má stejná oprávnění jako v přípravném řízení.

(6) Státní zástupce při dokazování navrhuje provedení důkazních prostředků, které nebyly navrženy již v obžalobě, a potřeba je provést vznikla v průběhu řízení před soudem, a v případech stanovených trestněprocesním zákonem provádí dokazování.

§ y1b

Zpětvzetí obžaloby

Státní zástupce může vzít obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě; v řízení před samosoudcem až do doby, než počne vyhlašovat rozhodnutí ve věci. Po zahájení hlavního líčení může státní zástupce vzít obžalobu zpět jen tehdy, pokud obviněný netrvá na jeho pokračování. Zpětvzetím obžaloby se věc vrací do přípravného řízení.                                           

§ y2

Řízení líčení a zasedání

(1) Předseda senátu řídí líčení a zasedání.

(2) Předseda senátu je povinen dbát na to, aby byla zachována důstojnost a vážnost líčení a zasedání, aby líčení a zasedání nebylo zdržováno výklady, které nemají vztah k projednávané věci, a aby bylo zaměřeno co nejúčinněji k objasnění věci.

§ y3

Námitky

(1) Přiúkonu soudu prováděném za přítomnosti stran může každá ze stran vznášet kdykoli v jeho průběhu námitky proti způsobu řízení líčení nebo zasedání, ve kterém je úkon prováděn, a proti způsobu provádění úkonu. Námitky posoudí předseda senátu.

(2) V řízení před senátem může ten, kdo se cítí být opatřením předsedy senátu zkrácen, žádat, aby rozhodl senát.

(3) Vznesené námitky a jejich posouzení, žádost podle odstavce 2 a rozhodnutí o ní je třeba zaznamenat v protokolu[TLM2] .

§ y4

Součinnost

(1) Předseda senátu je kdykoli v průběhu řízení před soudem oprávněn vyzvat státního zástupce, aby pro účely dokazování opatřil věc, data nebo listinu podporující obžalobu nebo poskytl jinou součinnost potřebnou pro provedení důkazního prostředku podporujícího obžalobu. Při jejich opatření má státní zástupce stejná oprávnění jako v přípravném řízení.   

(2) Předseda senátu je oprávněn uložit policejnímu orgánu, aby pro účely dokazování opatřil věc, data nebo listinu, aby předvedl osobu, za podmínek uvedených v § 62 odst. 1 starého tr. ř. doručil písemnost nebo poskytl jinou potřebnou součinnost. Policejní orgán při tom má stejná oprávnění jako v přípravném řízení.

(3) Předseda senátu může, považuje-li to za vhodné s ohledem na povahu věci a osobu obviněného, pověřit Probační a mediační službu, aby vyžádala a opatřila podklady, zejména k osobě obviněného, potřebné pro rozhodnutí soudu, nebo aby zahájila úkony mediace.

§ y5

Provedení důkazních prostředků mimo líčení nebo zasedání

(1) Předseda senátu může z důležitých důvodů vyslechnout obviněného nebo jinou osobu anebo provést jiný důkazní prostředek mimo líčení nebo zasedání. Státní zástupce i obhájce obviněného, kterého se takový úkon týká, jsou oprávněni se takového úkonu zúčastnit a o jeho konání být včas vyrozuměni, ledaže nelze provedení úkonu odložit a jejich vyrozumění nelze zajistit. Účast obviněného na takovém úkonu může být připuštěna zejména v případech, kdy nemá obhájce[TLM3]  a hrozí nebezpečí, že vyslýchaná osoba v  líčení nebo zasedání nebude moci vypovídat nebo odepře výpověď anebo úkon nebude možné opakovat za účasti obviněného.

 (2) Důkazní prostředek provedený podle odstavce 1 musí být v líčení nebo zasedání v souladu s trestněprocesním zákonem znovu proveden, aby poznatek z něj získaný mohl sloužit jako důkaz. Přečíst protokol o výslechu jiné osoby než obviněného nebo jej předestřít je možné v  líčení pouze za podmínek uvedených v § y32 až y35, a jde-li o svědka, který je dítětem, o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jeho duševní a mravní vývoj, za podmínek uvedených v § y34a/§ 102 odst. 2 starého tr.ř.

§ y5a

Spolupracující obviněný

Pokud soud přestane obviněného v důsledku porušení jeho povinností považovat za spolupracujícího obviněného, předseda senátu jej neprodleně na tuto skutečnost upozorní.


 [U1]Poznámka pro doprovodný zák. – sladit s 33/7 zákona o SZ

 [TLM2]protokolace

 [TLM3]Otázka zajištění přítomnosti při úkonu prostřednictvím videokonference bude řešena obecně (viz stávající § 52a tr.ř.

§ x36

Podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení

(1) Podle tohoto ustanovení se postupuje u přečinů, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let, pokud lhůta od zahájení prověřování do sdělení obvinění nepřekročila 14 dnů[JP1] , a pokud

a) obviněný byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo

b) lze očekávat, že obviněného bude možné ve lhůtě uvedené v § x37 odst. 2 postavit před soud.

(2) Zkrácené přípravné řízení nelze konat nebo v něm pokračovat, jestliže je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého obviněného spolu s obžalobou soudu.

§ x37

Vyšetřování

(1) Pokud v tomto ustanovení není stanoveno jinak, postupuje se při vyšetřování podle hlavy IV dílu 1.

(2) Policejní orgán[TLM2]  musí vyšetřování skončit nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy bylo proti obviněnému zahájeno trestní stíhání; státní zástupce může s přihlédnutím k okolnostem případu tuto lhůtu prodloužit nejvýše o 10 dnů nebo v případě sjednávání dohody o vině a trestu nejvýše o 30 dnů. Není-li vyšetřování v této lhůtě skončeno, koná se dále vyšetřování podle hlavy IV dílu 1.

(3) Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu a se seznamem navrhovaných důkazních prostředků nebo učiní návrh na vydání některého z  rozhodnutí uvedených v § x24 až x26, § f01 nebo f07/307 nebo § 309 starého tr.ř.; ustanovení § x22 se nepoužije.

§ x38

Náležitosti obžaloby

Obžaloba podávaná na základě výsledků vyšetřování podle § x37 neobsahuje odůvodnění.


 [JP1]Návaznost na NS Tpjn 303/2014.

 [TLM2]Do § 41 u subjektů bylo doplněno ustanovení o příslušnosti dle stávajícího § 179a odst. 2 tr.ř.

§ x31

Podmínky pro podání obžaloby

(1) Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy.

(2) Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání. Pokud státní zástupce posoudí tento skutek jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce, poučí obviněného o důsledcích s tím spojených a umožní mu se k této změně právního posouzení vyjádřit.

§ x32

Náležitosti obžaloby

Obžaloba musí obsahovat

a) označení státního zástupce a den sepsání obžaloby,

b) jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho státní příslušnost nebo informaci, že obviněný je osobou bez státní příslušnosti nebo že se jeho státní příslušnost nepodařilo zjistit[TLM1] ,jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou; jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, uvede se též hodnost obviněného a útvar, jehož je příslušníkem,

c) žalobní návrh, v němž musí být přesně vymezen skutek, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; dále musí být uvedeno, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušných ustanovení zákona a všech zákonných znaků, včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,

d) návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání; pokud je navrhován trest propadnutí majetku, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci, uvede se, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jeho výkonu, a

e) odůvodnění žalovaného skutku s uvedením pramenů důkazů a důkazních prostředků, o které se toto odůvodnění opírá, a seznam důkazních prostředků, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.

§ x33

Návrh na uložení ochranného opatření

(1) Státní zástupce navrhne v obžalobě, aby soud uložil některé z ochranných opatření, má-li za to, že jsou pro to splněny zákonné podmínky.

(2) Návrh uvedený v odstavci 1 může státní zástupce učinit též samostatně.

(3) Navrhuje-li státní zástupce uložení zabrání věci, náhradní hodnoty nebo zabrání části majetku, uvede, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely zajištění výkonu takového ochranného opatření.

§ x34

Vyrozumění o podání obžaloby

O podání obžaloby státní zástupce vyrozumí obviněného, obhájce a poškozeného, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé, a dále osoby a orgány, kterým se zasílá opis sdělení obvinění podle § x17 odst. 3.

§ x35

Spolupracující obviněný

(1) V řízení o zločinu může státní zástupce v obžalobě nebo v dohodě o vině a trestu a v následném návrhu na její schválení označit obviněného za spolupracujícího, jestliže obviněný  

a) oznámí státnímu zástupci skutečnosti, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech,

b) dozná se k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,

c) prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný,

a považuje-li státní zástupce takové označení za potřebné vzhledem k povaze trestného činu, k jehož objasnění se obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k trestnému činu uvedenému v doznání obviněného, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým jednáním způsobil.

(2) Pokud spolupracující obviněný nespáchal trestný čin, který je závažnější než zločin, k jehož objasnění přispěl, jestliže se nepodílel jako organizátor nebo návodce na spáchání zločinu, k jehož objasnění přispěl, pokud spáchaným trestným činem nezpůsobil úmyslně těžkou újmu na zdraví nebo smrt a pokud nejsou důvody pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59 trestního zákoníku), může státní zástupce v obžalobě navrhnout upuštění od potrestání, pokud to považuje za nezbytné s ohledem na všechny okolnosti, zejména vzhledem k povaze trestného činu uvedeného v doznání obviněného v porovnání s trestným činem, k jehož objasnění se obviněný zavázal, k míře, v jaké může spolupracující obviněný přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, k významu jeho výpovědi pro dané trestní řízení s ohledem na shromážděné důkazy, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním způsobil.

(3) Před tím, než státní zástupce obviněného označí jako spolupracujícího, vyslechne ho zejména k obsahu oznámení a k jeho doznání. Obviněného také vyslechne k tomu, zda si je vědom důsledků svého postupu. Před výslechem státní zástupce obviněného poučí o jeho právech, o podstatě označení za spolupracujícího obviněného, o povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 a také o tom, že jakmile obviněný v přípravném řízení nebo v řízení před soudem poruší své závazky, nebude nadále považován za spolupracujícího obviněného.

(4) Pokud státní zástupce v přípravném řízení přestane obviněného v důsledku porušení jeho povinností považovat za spolupracujícího obviněného, neprodleně jej na tuto skutečnost upozorní.

(5) Pokud trestní stíhání spolupracujícího obviněného skončí dříve, než trestní stíhání ostatních osob za zločin, k jehož objasnění se zavázal, vztahuje se jeho povinnost setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 i na trestní řízení vedené proti takovým osobám. Spolupracujícího obviněného je třeba poučit o tom, že porušení této povinnosti může být posouzeno jako důvod pro povolení obnovy řízení v neprospěch spolupracujícího obviněného.


 [TLM1]Aktuální novela

Mimořádná kasační oprávnění

§ x27

(1) Nejvyšší státní zástupce je oprávněn do 3 měsíců od právní moci zrušit nezákonné rozhodnutí státního zástupce o odložení věci podle § x12 odst. 1 a 4, o nestíhání podle § x15 odst. 1, o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci; nejde-li o rozhodnutí vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem. Rozhodnutí o odložení věci podle § x12 odst. 4 a rozhodnutí o zastavení trestního stíhání podle § x25 odst. 2, nejde-li o rozhodnutí vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem, může zrušit i pokud má za to, že není důvodné. Usnesení o odložení věci podle § x12 odst. 1 a 4, zastavení trestního stíhání o přečinu nebo o postoupení věci může být zrušeno jen na základě žádosti poškozeného.

(2) Poškozený má právo poté, co byla zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí o odložení věci podle § x12 odst. 1 nebo 4, o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, požádat do 1 měsíce od právní moci takového rozhodnutí o jeho přezkoumání nejvyšším státním zástupcem podle odstavce 1.

(3) Nejvyšší státní zástupce je oprávněn do 3 měsíců od právní moci zrušit rozhodnutí státního zástupce, kterým rozhodl o stížnosti, ačkoli nebyl příslušný k takovému rozhodnutí; nejde-li o rozhodnutí vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem. Ten, o jehož stížnosti bylo rozhodnuto, má právo požádat do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí o stížnosti o přezkoumání příslušnosti státního zástupce, který o stížnosti rozhodl, nejvyšším státním zástupcem.

(4) Za účelem uvedeným v odstavcích 1 a 2 může státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyžadovat od nižších státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy a provádět prověrky.

(4) Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním  stupni. Nejvyšší státní zástupce uvede v usnesení, ve kterých směrech je třeba přípravné řízení doplnit, a které skutečnosti je třeba objasnit, popřípadě které úkony je třeba provést.

(5) Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o odložení věci nebo rozhodnutí o nestíhání podezřelého, rozhodne policejní orgán o zahájení trestního stíhání, nevyřídí-li věc jinak.

(6) Zruší-li nejvyšší státní zástupce rozhodnutí o stížnosti podle odstavce 3, orgán, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, stížnost neprodleně předloží k rozhodnutí o ní příslušnému orgánu.

§ x28[TLM1] 

(1) Soudce pro přípravné řízení je oprávněn do 1 měsíce od podání žádosti poškozeného rušit nezákonné usnesení státního zástupce o odložení věci nebo zastavení trestního stíhání v řízení o trestném činu, kterým byla nebo měla být způsobena smrt, a o trestném činu mučení a jiné nelidské a kruté zacházení (§ 149 trestního zákoníku) a nezákonné nebo nedůvodné rozhodnutí státního zástupce o odložení věci podle § x12 odst. 4 nebo o zastavení trestního stíhání podle § x25 odst. 2. Žádost může podat jen poškozený, k jehož žádosti nebylo usnesení státního zástupce o odložení věci podle § x12 odst. 1 nebo 4 nebo o zastavení trestního stíhání v případech uvedených ve větě první zrušeno postupem podle § x27; to neplatí, jde-li o usnesení evropského pověřeného žalobce nebo evropského žalobce. Žádost je třeba podat do 1 měsíce od vyrozumění o výsledku přezkoumání podle § x27; v případě usnesení vydaného evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí o stížnosti proti takovému usnesení.

(2) Za účelem uvedeným v odstavci 1 může soudce pro přípravné řízení vyžadovat od státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy.

(3) Zruší-li soudce pro přípravné řízení usnesení o zastavení trestního stíhání, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Zruší-li soudce pro přípravné řízení usnesení o odložení věci, rozhodne policejní orgán o zahájení trestního stíhání, nevyřídí-li věc jinak. Soudce pro přípravné řízení uvede v usnesení, ve kterých směrech je třeba přípravné řízení doplnit, a které skutečnosti je třeba objasnit, popřípadě které úkony je třeba provést.

Variantně bude samostatně předložena subsidiární žaloba poškozeného.


 [TLM1]Alternativa k subsidiární žalobě, při přijetí této varianty je třeba soudce, který rozhoduje o žádosti, vyloučit z dalšího řízení.

Díl 1

Vyšetřování

§ x17

Zahájení trestního stíhání

(1) Nasvědčují-li zjištěné nebo z trestního oznámení vyplývající skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, policejní orgán zahájí neprodleně trestní stíhání, pokud není dán důvod k postupu uvedenému v § x12 až x14.

(2) Trestní stíhání se zahajuje tím, že policejní orgán osobě uvedené v odstavci 1 na počátku prvního výslechu sdělí, že ji stíhá jako obviněného a učiní o tom záznam. V záznamu o sdělení obvinění musí být popsán skutek, ze kterého je osoba obviněna, tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, a zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být označen stejnými údaji, jaké o něm musejí být uvedeny v rozsudku.

(3) Opis protokolu o výslechu obviněného je třeba bez zbytečného odkladu doručit obviněnému, jeho obhájci a státnímu zástupci; u obhájce počíná lhůta k doručení běžet od jeho zvolení nebo ustanovení. Není-li opis protokolu o výslechu obsahující záznam o sdělení obvinění doručen obviněnému po ukončení výslechu, musí mu být ihned předán opis záznamu o sdělení obvinění. Opis záznamu o sdělení obvinění musí být doručen též poškozenému, jestliže o to výslovně požádá a je-li jeho pobyt nebo sídlo známé. Opis záznamu o sdělení obvinění je třeba bez odkladu doručit též

  1. předsedovi profesní samosprávné komory, jde-li o trestní stíhání jejího člena a může-li komora pozastavit z důvodu zahájení trestního stíhání výkon činnosti; opis záznamu o sdělení obvinění advokáta, exekutora a notáře se doručí též ministru spravedlnosti,
  2. řediteli bezpečnostního sboru, jde-li o trestní stíhání příslušníka bezpečnostního sboru nebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru,
  3. náčelníkovi Vojenské policie, jde-li o vojáka z povolání, nebo řediteli Vojenského zpravodajství, jde-li o vojáka z povolání, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství,
  4. ministru spravedlnosti a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, dočasně přidělen nebo přeložen anebo které stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, jde-li o trestní stíhání státního zástupce,
  5. ministru spravedlnosti a vedoucímu státnímu zástupci nejblíže vyššího státního zastupitelství, jde-li o trestní stíhání vedoucího státního zástupce,
  6. ministru spravedlnosti a předsedovi soudu, k němuž je soudce přidělen, dočasně přidělen nebo přeložen, jde-li o trestní stíhání soudce,
  7.  ministru spravedlnosti a předsedovi soudu nejblíže vyššího soudu, jde-li o trestní stíhání předsedy soudu.

(4) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, pro který mu nebylo sděleno obvinění, postupuje se ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2.

(5) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, než jak byl ve sdělení obvinění právně posouzen, upozorní na to policejní orgán obviněného, poučí ho o důsledcích s tím spojených a umožní mu se k této změně právního posouzení vyjádřit.

§ x17a

Přezkoumání sdělení obvinění

(1) Žádost obviněného podle § x4 o přezkoumání sdělení obvinění musí státní zástupce vyřídit zpravidla do

a) 15 dnů od podání žádosti, jde-li o trestný čin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu,

b) 30 dnů od podání žádosti, jde-li o trestný čin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni krajskému soudu.

(2) Nelze-li žádost s ohledem na složitost věci nebo jiné skutečnosti vyřídit ve lhůtách uvedených v odstavci 1, vedoucí státní zástupce může lhůtu na žádost státního zástupce prodloužit.

(3) Pokud státní zástupce uvedený v odstavci 1 dal policejnímu orgánu pokyn ke sdělení obvinění, předloží žádost obviněného podle § x4 o přezkoumání sdělení obvinění státnímu zástupci nadřízeného státního zastupitelství, který ji vyřídí ve lhůtách uvedených v odstavci 1; to neplatí, jde-li o evropského pověřeného žalobce nebo evropského žalobce. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.

 (4) Koná-li vyšetřování státní zástupce a nejde-li o evropského pověřeného žalobce nebo evropského žalobce, obviněný může žádat o přezkoumání sdělení obvinění státního zástupce nadřízeného státního zastupitelství. Státní zástupce nadřízeného státního zastupitelství je povinen žádost přezkoumat ve lhůtách uvedených v odstavci 1; přitom má stejná oprávnění jako státní zástupce vykonávající dozor nad postupem policejního orgánu. Pokud státní zástupce nadřízeného státního zastupitelství dal státnímu zástupci pokyn ke sdělení obvinění, státní zástupce předloží žádost obviněného podle § x4 o přezkoumání sdělení obvinění jeho prostřednictvím státnímu zástupci státního zastupitelství o dva stupně vyššího, který ji vyřídí ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně[TLM1] .

§ x18

Trestní stíhání se souhlasem poškozeného

(1) Trestní stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví (§ 146 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku), ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci (§ 150 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku), ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2 trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, porušování domovní svobody (§ 178 trestního zákoníku), poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku), porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku), krádeže (§ 205 trestního zákoníku), zpronevěry (§ 206 trestního zákoníku), neoprávněného užívání cizí věci (§ 207 trestního zákoníku), neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 208 trestního zákoníku), podvodu (§ 209 trestního zákoníku), lichvy (§ 218 trestního zákoníku), zatajení věci (§ 219 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 trestního zákoníku), poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku), poškození cizí věci (§ 228 trestního zákoníku), nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) a nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku) proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 trestního zákoníku a sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, 2 trestního zákoníku proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství (§ 360 trestního zákoníku), pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich.

(2) Nepředloží-li poškozený své vyjádření státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.

(3) Souhlasu poškozeného s trestním stíháním pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 1 není třeba, pokud

a) byla takovým činem způsobena smrt,

b) poškozený není schopen souhlas udělit,

c) poškozeným je osoba mladší 15 let, nebo

d) z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.

(4) Jestliže se poškozený na výzvu orgánu činného v trestním řízení ihned nevyjádří, zda souhlasí s trestním stíháním podle odstavce 1, tento orgán mu poskytne podle povahy věci k vyjádření přiměřenou lhůtu, nejvýše však 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty již souhlas s trestním stíháním dát nelze. O tom je třeba poškozeného písemně poučit.

§ x19

Postup při vyšetřování

 (1) Policejní orgán postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledány prameny důkazů k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu. Policejní orgán je oprávněn samostatně vykonávat všechny úkony v trestním řízení a činit rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů, s výjimkou případů, kdy je určitý úkon oprávněn provést pouze státní zástupce nebo soudce pro přípravné řízení nebo je k jeho provedení zapotřebí jejich souhlasu, povolení nebo příkazu.

(2) Úkony, které byly provedeny před zahájením trestního stíhání, nemusí policejní orgán opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona.

(3) Je-li třeba při vyšetřování provést neopakovatelný úkon, spočívající ve výslechu osoby nebo v rekognici, o tomto úkonu se, je-li to možné, pořizuje zvukový a obrazový záznam nebo alespoň zvukový záznam podle § 55a odst. 1 starého tr.ř.; v protokolu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neopakovatelný považován[TLM2] . Ustanovení
§ x10 se jinak použije obdobně, není-li možné zajistit účast obviněného nebo jeho obhájce při provádění neopakovatelného úkonu.

(4) Jestliže byl před zahájením trestního stíhání proveden výslech osoby a lze-li takový úkon opakovat, policejní orgán poučí obviněného o právu domáhat se osobního výslechu takové osoby v řízení před soudem.

§ x20

Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování

(1) Policejní orgán může připustit účast obviněného při vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným osobám. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a hrozí nebezpečí, že vyslýchaná osoba v řízení před soudem nebude moci vypovídat nebo odepře výpověď anebo nebude možné úkon opakovat za účasti obviněného.

(2) Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při úkonech podle hlavy IV oddílu 5 a podle hlavy V oddílu 1, 2 a 3/části..hlavy..dílu 2 (dokazování), ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoli v jeho průběhu.

(3) Oznámí-li obhájce policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu uvedeného v odstavci 2, nebo jde-li o úkon uvedený v odstavci 1 větě druhé, je policejní orgán povinen včas obhájci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán obhájci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit; § e18 tím není dotčen. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat.

(4) Jestliže policejní orgán připustí účast obviněného při provádění vyšetřovacího úkonu, postupuje při jeho vyrozumívání obdobně podle odstavce 3.

§ x21

Lhůta pro skončení vyšetřování

(1) Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování

a) do 1 měsíce od zahájení trestního stíhání, jde-li o přečin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu,

b) do 3 měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o zločin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu,

c) do 6 měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o trestný čin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni krajskému soudu.

(2) Neskončí-li policejní orgán vyšetřování ve lhůtě uvedené v odstavci 1, předloží státnímu zástupci zprávu o stavu vyšetřování, ve které uvede, které úkony již byly v rámci vyšetřování provedeny a s jakým výsledkem, jaké úkony je třeba ještě provést, zdůvodní, proč nebylo možné plánované úkony provést ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a předloží odůvodněný návrh na prodloužení lhůty ke skončení vyšetřování. Státní zástupce může návrhu vyhovět, nebo může pokynem policejnímu orgánu změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, anebo stanovit odlišnou lhůtu ke skončení vyšetřování. Obdobně se postupuje při každém dalším neskončení vyšetřování v prodloužené lhůtě k jeho skončení.

§ x22

Skončení vyšetřování

(1) Považuje-li policejní orgán vyšetřování za skončené, umožní obviněnému, jeho obhájci a poškozenému, který podal návrh podle § 69I43 odst. 3 starého tr.ř. a požádal o možnost prostudovat spis, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé, v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného, jeho obhájce a poškozeného nejméně 3 dny předem. Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného, obhájce a poškozeného zkrátit. Nepovažuje-li policejní orgán doplnění vyšetřování navržené obviněným, jeho obhájcem nebo poškozeným za nutné, učiní o tom záznam ve spise a o odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo jeho obhájce anebo poškozeného. Obviněného, který využil práva uvedeného v § 12 odst. 3/§ 2 odst. 14 starého tr. ř., policejní orgán zároveň vyzve, aby se vyjádřil, zda a v jakém rozsahu požaduje přeložení písemností podle § 12 odst. 7/§ 28 odst. 4 starého tr.ř.

(2) Obviněný, který má obhájce, může, jestliže jsou mu tyto skutečnosti v této době známy, nejpozději při prostudování spisu namítat, že přípravné řízení nebylo provedeno podle trestněprocesního zákona, neboť v něm byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy a takové porušení procesních předpisů nelze napravit v řízení před soudem, zejména že úkon v přípravném řízení provedla osoba nebo orgán, u kterých je dán důvod pro vyloučení, úkon v přípravném řízení byl proveden nepříslušným orgánem, v záznamu o sdělení obvinění je nesprávně vymezený skutek nebo nebyla dodržena zákonná lhůta pro seznámení se se spisem. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží, o tomto musí být obviněný poučen.

(3) Nevyužijí-li obviněný, jeho obhájce nebo poškozený možnosti prostudovat spisy, ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom policejní orgán záznam do spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo.

(4) Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby nebo jiného návrhu, na jehož podkladě se koná řízení před soudem, se seznamem navrhovaných důkazních prostředků a zdůvodněním, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazních prostředků, nebo učiní návrh na vydání některého z rozhodnutí uvedených v § x24 až x26, § f0/§ 307starého tr. ř. nebo § f06/§ 309 starého tr.ř.

Díl 2

Rozhodnutí ve vyšetřování

§ x24

Postoupení věci jinému orgánu

(1) Státní zástupce rozhodne o postoupení věci jinému orgánu, jestliže výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, nebo že jde o trestný čin, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost trestného činu nelze uplatňovat trestní odpovědnost, ale jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek nebo kázeňské, disciplinární anebo kárné provinění. Ustanovení § x12 odst. 2 se použije obdobně.

(2) Proti usnesení podle odstavce 1 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, která má odkladný účinek.

(3)Usnesení o postoupení věci, ve které bylo vedeno trestní stíhání pro zločin, doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství; to neplatí, jde-li o usnesení vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem.

§ x25

Zastavení trestního stíhání

(1) Státní zástupce rozhodne o zastavení trestního stíhání,

a) je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,

b) není-li tento skutek trestným činem nebo je-li trestným činem, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost trestného činu nelze uplatňovat trestní odpovědnost a není dán důvod k postoupení věci[TLM3] ,

c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,

d) je-li trestní stíhání nepřípustné,

e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo

f) zanikla-li trestnost činu.

(2) Státní zástupce může rozhodnout o zastavení trestního stíhání, pokud

a) shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování obžaloby v řízení před soudem, nebo

b) na dalším trestním stíhání není veřejný zájem, zejména

1. je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který byl obviněnému pro jiný čin již uložen nebo který jej podle očekávání postihne,

2. bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, disciplinárně, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem anebo mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem s působností v trestních věcech, i když nesplňují některou z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a toto rozhodnutí lze považovat za postačující,

3. jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo,

4. jsou-li náklady spojené s dalším vedením trestního stíhání nebo předpokládaná doba jeho dalšího trvání neúměrné významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo

5. od doby spáchání skutku došlo k podstatné změně poměrů pachatele nebo k podstatné změně společenských poměrů nebo právních předpisů, v jejichž důsledku není přiměřené nebo účelné trvat na trestněprávním postihu pachatele.

(3) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, která má odkladný účinek.

(4) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého z důvodů uvedených v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do 3 dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.

(5)Usnesení o zastavení trestního stíhání vedeného pro zločin doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství; to neplatí, jde-li o usnesení vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem.

§ x26

Přerušení trestního stíhání[K4] 

(1) Státní zástupce přeruší trestní stíhání,

a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,

b) nelze-li obviněného pro těžkou nemoc postavit před soud,

c) není-li obviněný pro duševní poruchu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání,

d) je-li obviněný dočasně vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení nebo je-li jeho trestní stíhání dočasně nepřípustné, nebo

e) jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a dosud neuplynula lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém může být rozhodnutí o přestupku zrušeno, nebo

f) byl-li obviněný vydán nebo předán do ciziny nebo vyhoštěn.

(2) Před rozhodnutím o přerušení trestního stíhání je nutno učinit vše, čeho je třeba k zajištění úspěšného provedení trestního stíhání. Zajištění věcí uvedených v § g3 odst. 1 písm. a) a e) až g) trvá i během přerušení trestního stíhání.Pomine-li důvod přerušení, státní zástupce rozhodne, že se v trestním stíhání pokračuje. Nastane-li během přerušení důvod pro zastavení trestního stíhání, státní zástupce rozhodne o zastavení trestního stíhání.

(3) Po právní moci rozhodnutí o přerušení trestního stíhání podle odstavce 1 písm. e) podá státní zástupce podnět příslušnému správnímu orgánu ke zrušení rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení. 

(4) O přerušení trestního stíhání je třeba vyrozumět poškozeného, je-li znám.


 [TLM1]V zákoně o SZ se vyloučí dohled nad tímto postupem.

 [TLM2]Do protokolace

 [TLM3]Podle mě by tedy taky mělo být doplněno zastavení trestní stíhání.

 [K4]Řešit případně u TOPO připomínku: uvést zvláštní důvod přerušení trestního stíhání u obviněných právnických osob, pokud je zcela nedostupná a jsou nedostupné i jakékoli její orgány, a věc nelze z tohoto důvodu náležitě objasnit. Podle stávajícího trestního řádu je tento problém řešitelný jen velmi obtížně.

Dále bude řešeno posílení oportunity (prázdné skořápky).

§ x6

Zahájení prověřování

(1) Policejní orgán provádí úkony podle tohoto zákona za účelem objasnění
a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin.

(2) Policejní orgán informuje bez zbytečného odkladu státního zástupce o tom, že provedl první úkon trestního řízení a v jaké trestní věci.

§ x7

Průběh prověřování

(1) V rámci prověřování je policejní orgán oprávněn zejména

a) vyslýchat osoby,

b) zjišťovat za podmínek uvedených v § e25 a § e26 pravost rukopisu a shodu jiných charakteristických znaků podezřelého a jiné osoby, která byla nebo má být vyslechnuta,

c) vyžadovat informace od orgánů veřejné moci, fyzických a právnických osob,

d) vyžadovat odborné vyjádření, a je-li toho pro posouzení věci třeba, též znalecký posudek,

e) obstarávat potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály,

f) provádět ohledání,

g) vyžadovat za podmínek uvedených v § 114 starého tr.ř./§ e44 provedení zkoušky krve nebo jiného podobného úkonu, včetně odběru potřebného biologického materiálu,

h) pořizovat zvukové a obrazové záznamy osob, za podmínek stanovených v § 114 starého tr.ř./§ e44 snímat daktyloskopické otisky a odebírat vzorky pachové stopy, provádět osobou téhož pohlaví nebo lékařem prohlídku těla a jeho zevní měření, jestliže je to nutné ke zjištění totožnosti osoby nebo ke zjištění a zachycení stop nebo následků trestného činu,

i) vyžadovat za podmínek uvedených v § 116 až 118 starého tr.ř./§ e38 až e40 vyšetření duševního stavu osoby, která byla nebo má být vyslechnuta,

j) za podmínek stanovených v § 76 starého tr.ř./§ d23 zadržet podezřelého,

k) za podmínek stanovených v § 78 až 81b starého tr.ř./části..hlavě VI dílu 3 (zajištění věcí) činit rozhodnutí a opatření uvedená v těchto ustanoveních,

l) používat operativně pátrací prostředky uvedené v § 158b až § 158e starého tr.ř./ části..hlavě II,

m) způsobem uvedeným v hlavě čtvrté starého tr.ř./části..hlavě VI provádět neodkladné nebo neopakovatelné úkony, pokud podle trestněprocesního zákona jejich provedení nepatří do výlučné pravomoci jiného orgánu činného v trestním řízení.

(2) Provádí-li úkony podle odstavce 1 jiný policejní orgán než útvar Policie České republiky, vyrozumí o předmětu šetření neprodleně útvar Policie České republiky, který by jinak byl příslušný k řízení; tato povinnost se nevztahuje na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Vznikne-li mezi útvarem Policie České republiky a jiným policejním orgánem spor o příslušnost, předloží věc k posouzení příslušnému státnímu zástupci, který příslušnost určí závazným stanoviskem.

(3) Je-li při prověřování zjištěno, že k řízení je příslušná Generální inspekce bezpečnostních sborů, policejní orgán ji o předmětu šetření neprodleně vyrozumí a věc jí předá. Do doby, než Generální inspekce bezpečnostních sborů věc převezme, je policejní orgán oprávněn provádět pouze neodkladné a neopakovatelné úkony. Vznikne-li mezi policejním orgánem a Generální inspekcí bezpečnostních sborů spor o příslušnost, policejní orgán věc předloží k posouzení příslušnému státnímu zástupci, který příslušnost určí závazným stanoviskem.

§ x8

Záznam

Policejní orgán sepíše záznam o vlastních zjištěních. Záznam slouží zejména jako podklad k úvaze, které prameny důkazu a důkazní prostředky mají být vyhledány nebo provedeny. Záznam svým obsahem nesmí nahrazovat výslech osoby a nelze jej sepsat o úkonu, o kterém se pořizuje protokol. V řízení před soudem nelze záznam použít za účelem získání důkazu.

§ x9

Výslech osoby

(1) Při výslechu má osoba právo na právní pomoc advokáta. O výslechu dítěte je třeba předem vyrozumět jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka a orgán sociálně-právní ochrany; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo orgánu sociálně-právní ochrany nelze zajistit.

(2) Při výslechu osoby se postupuje obdobně podle ustanovení tohoto zákona upravujících výslech svědka. Má-li být takto vyslechnut podezřelý, není povinen vypovídat, ale cokoliv řekne, může mu být v řízení před soudem za podmínek stanovených trestněprocesním zákonem předestřeno; o tom je třeba jej před zahájením výslechu poučit.

(3) Je-li vyslýchána jiná osoba než podezřelý, použijí se obdobně ustanovení tohoto zákona o opatřeních na ochranu svědka.

(4) Ten, kdo se dostaví na předvolání k výslechu osoby, nejde-li o podezřelého, má nárok na cestovní náhrady podle zákoníku práce a na náhradu prokázaného ušlého výdělku za stejných podmínek jako svědek.

§ x10

Neodkladný a neopakovatelný úkon

 (1) Státní zástupce může při prověřování trestného činu požádat soudce pro přípravné řízení o účast při provádění neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, má-li za to, že výsledek provedení tohoto úkonu může být rozhodujícím důkazem pro posouzení viny pachatele a jedná-li se o úkon, kterého by se po zahájení trestního stíhání mohl účastnit obviněný. Soudce pro přípravné řízení je povinen takové žádosti vyhovět. Během účasti na takovém úkonu může vznášet námitky nezákonnosti jeho provádění.

(2) Za stejných podmínek jako v odstavci 1 může státní zástupce požádat soudce pro přípravné řízení o ustanovení advokáta za účelem účasti na neodkladném nebo neopakovatelném úkonu. Ustanovený advokát při úkonu hájí zájmy podezřelého v rozsahu, v jakém je to možné, může klást otázky a vznášet námitky proti způsobu provádění úkonu. Pro účely ustanovení advokáta soud vede abecedně uspořádaný pořadník advokátů, kteří souhlasí s ustanovením pro tento účel u tohoto soudu a mají v jeho obvodu, popřípadě sídle, své sídlo. Nelze-li ustanovit advokáta z tohoto pořadníku, ustanoví soud advokáta z pořadníku advokátů vedeného jiným okresním soudem; přitom zohlední blízkost sídla jiného soudu a svého sídla. Jinak se přiměřeně použije § 62 (39 starého tr.ř.).

(3) O neodkladném nebo neopakovatelném úkonu se, je-li to možné, pořizuje zvukový a obrazový záznam nebo alespoň zvukový záznam podle § 55a odst. 1. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.

§ x11

Lhůta pro skončení prověřování

(1) Policejní orgán je povinen skončit prověřování

a) do 1 měsíce od zahájení prověřování, jde-li o přečin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu,

b) do 3 měsíců od zahájení prověřování, jde-li o zločin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu,

c) do 6 měsíců od zahájení prověřování, jde-li o trestný čin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni krajskému soudu.

(2) Neskončí-li policejní orgán prověřování ve lhůtě uvedené v odstavci 1, předloží státnímu zástupci zprávu o stavu prověřování, ve které uvede, které úkony již byly v rámci prověřování provedeny a s jakým výsledkem ve vztahu k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, pro který se prověřování vede, jaké úkony je třeba ještě provést, zdůvodní, proč nebylo možné plánované úkony provést ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a předloží odůvodněný návrh na prodloužení lhůty ke skončení prověřování. Státní zástupce může návrhu vyhovět, nebo může pokynem policejnímu orgánu změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, anebo stanovit odlišnou lhůtu ke skončení prověřování. Obdobně se postupuje při každém dalším neskončení prověřování v prodloužené lhůtě k jeho skončení.

§ x12

Odložení nebo jiné vyřízení věci

(1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu nebo jde-li o podezření z trestného činu, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost trestného činu nelze uplatňovat trestní odpovědnost, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. O odložení věci v řízení o trestném činu, kterým byla nebo měla být způsobena smrt,
a o trestném činu mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149 trestního zákoníku) rozhodne státní zástupce usnesením[TLM1] . Jiným vyřízením věci může být zejména

a) odevzdání věci orgánu příslušnému k řízení o přestupcích, nebo

b) odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému, disciplinárnímu nebo kárnému projednání.

(2) Při postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se jinému orgánu předají také listiny, data uchovávaná v elektronické podobě a věci, které mohou být důležité pro řízení vedené tímto orgánem, zejména mohou sloužit k dokazování nebo být předmětem propadnutí nebo zabrání v takovém řízení.

(3) Státní zástupce nebo policejní orgán před zahájením trestního stíhání odloží věc, je-li trestní stíhání nepřípustné.

(4) Státní zástupce může věc před zahájením trestního stíhání usnesením odložit, pokud je dán některý z důvodů uvedených v § x25 odst. 2.

(5) Státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Pominou-li důvody odložení, v trestním řízení se pokračuje.

(6) Orgán, který věc odložil, o tom vyrozumí oznamovatele, pokud o to podle § x00 odst. 3 požádal, a poškozeného. Policejní orgán bez zbytečného odkladu vyrozumí o odložení věci též státního zástupce.

(7) Usnesení o odložení věci podle odstavců 1 a 4 musí být doručeno poškozenému, pokud je znám, který proti němu může podat stížnost, která má odkladný účinek.

§ x13

Dočasné odložení trestního stíhání

(1) Pokud je to třeba k objasnění trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo jiného úmyslného trestného činu anebo ke zjištění jejich pachatelů nebo účastníků, může policejní orgán se souhlasem státního zástupce dočasně odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o 2 měsíce. Trvají-li důvody, pro které bylo trestní stíhání dočasně odloženo, může státní zástupce na návrh policejního orgánu vyslovit souhlas s prodloužením lhůty uvedené ve větě první nejdéle o další 2 měsíce, a to i opakovaně.

(2) Policejní orgán dočasně odloží zahájení trestního stíhání osoby též v případě, kdy je tato osoba dočasně vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení nebo je-li její trestní stíhání pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu dočasně nepřípustné.

(3) Policejní orgán se souhlasem státního zástupce vrchního státního zastupitelství, evropského pověřeného žalobce nebo evropského žalobce, který podal návrh na použití agenta, dočasně odloží zahájení trestního stíhání osoby též v případě, kdy tato osoba působí jako agent[TLM2] .

(4) Policejní orgán dočasně odloží zahájení trestního stíhání též v případě, jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a dosud neuplynula lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém může být rozhodnutí o přestupku zrušeno. Po vydání opatření o dočasném odložení trestního stíhání podle věty první dá policejní orgán podnět příslušnému správnímu orgánu ke zrušení rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení.          

(5) O dočasném odložení trestního stíhání policejní orgán vyrozumí státního zástupce.

(6) Pominou-li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, policejní orgán trestní stíhání neprodleně zahájí.

§ x14

Dočasné odložení trestního stíhání v korupčních trestních věcech

(1) Policejní orgán se souhlasem státního zástupce dočasně odloží trestní stíhání podezřelého z trestného činu pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 2, 4 nebo 5 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e), odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b), odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, podplacení podle § 332 trestního zákoníku nebo nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2 trestního zákoníku, pokud podezřelý poskytl nebo slíbil úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že byl o to požádán, učinil o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, oznámil státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu skutečnosti, které jsou mu známy o trestné činnosti toho, kdo o tento úplatek, majetkový nebo jiný prospěch požádal, a zavázal se podat v přípravném řízení i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech.

 (2) Trestní stíhání dočasně odložit nelze, byl-li úplatek, majetkový nebo jiný prospěch poskytnut nebo slíben v souvislosti s výkonem pravomoci úřední osoby uvedené v § 334 odst. 2 písm. a) až c) trestního zákoníku nebo úřední osoby uvedené v § 334 odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, jde-li o úřední osobu zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv cizí stát.

§ x15

Rozhodnutí o nestíhání

(1) Nezjistí-li se dodatečně skutečnosti, které vylučují dočasné odložení trestního stíhání a splnil-li podezřelý své závazky podle § x14 odst. 1, státní zástupce rozhodne, že nebude stíhán, jinak rozhodne, že podezřelý nesplnil podmínky podle § x14 odst. 1. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.

(2) Rozhodnout o nestíhání podezřelého lze až po pravomocném skončení trestního stíhání osoby, která o úplatek, majetkový nebo jiný prospěch podezřelého požádala, pokud uplynula lhůta k podání dovolání nebo bylo o podaném dovolání rozhodnuto a pokud uplynula lhůta k podání ústavní stížnosti nebo bylo o podané ústavní stížnosti rozhodnuto, nebo po pravomocném odložení nebo jiném vyřízení věci, nelze-li zahájit trestní stíhání osoby, která o úplatek, majetkový nebo jiný prospěch podezřelého požádala.

(3) Usnesení o nestíhání podezřelého doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství; to neplatí, jde-li o usnesení vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem.

(4) Po právní moci rozhodnutí o nesplnění podmínek podle § x14 odst. 1 policejní orgán neprodleně zahájí trestní stíhání.

§ x16

Předání věci policejnímu orgánu příslušnému konat vyšetřování

(1) Jestliže prověřování prováděl jiný policejní orgán, než který je uveden v § c17 odst. 1, a zjištěné skutečnosti odůvodňují zahájení trestního stíhání, tento policejní orgán bez odkladu předloží věc orgánu příslušnému konat vyšetřování.

(2) Jestliže se policejní orgán uvedený v § c17 odst. 1, kterému byla věc předána jiným orgánem, nepovažuje za příslušného, předloží spis neprodleně se svým stanoviskem státnímu zástupci, který určí příslušnost závazným stanoviskem; jinak pokračuje v řízení.

(3) Policejní orgán, který není příslušný k vyšetřování, provede potřebné neodkladné nebo neopakovatelné úkony a zahájí trestní stíhání, pokud nelze dosáhnout toho, aby tyto úkony provedl příslušný orgán, a nejpozději do 3 dnů od jejich provedení předá věc tomuto orgánu, který pokračuje v řízení.

§ x16a

Vyrozumění podezřelého

Orgán, který věc odložil podle § x12 nebo který v dané trestní věci zahájil trestní stíhání vůči jiné osobě, vyrozumí osobu, kterou vyslechl v postavení podezřelého, nebo vůči které byl proveden úkon v prověřování z důvodu podezření ze spáchání trestného činu a kterou podle trestněprocesního zákona informoval o provedení takového úkonu, že dále není podezřelá ze spáchání trestného činu.


 [TLM1]Pouze při zvolení varianty uvedené v § x28

 [TLM2]Aktuální novela