§ e28 Přibrání znalce

(1) Jestliže pro složitost posuzované otázky není vyžádání odborného vyjádření postačující, přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce. V přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení, který považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí, pokud byla věc vrácena k došetření, státní zástupce, a v řízení před soudem předseda senátu. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, je-li k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.

(2) Při výběru osoby, která má být jako znalec přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které je podle zákona o znalcích znalec z podání znaleckého posudku vyloučen.

(3) Znalec musí být již v opatření o přibrání upozorněn na povinnost bez odkladu oznámit skutečnosti, pro které by byl vyloučen nebo které mu jinak brání být ve věci činný jako znalec. Znalci musí být též připomenut význam znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a trestní následky křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

(4) Vyžaduje-li to obtížnost znaleckého posouzení nebo jsou dány jiné obdobné důvody, může orgán činný v trestním řízení přibrat dva znalce.

(5) Orgán činný v trestním řízení může v případech uvedených v zákoně o znalcích a tlumočnících přibrat k zpracování znaleckého posudku i osobu, která není zapsána v seznamu znalců; v takovém případě se přiměřeně použijí ustanovení o znalcích.

Jeden komentář
  1. Měl by se doplnit nový paragraf o hodnocení znaleckého posudku, protože v praxi jsou stále zásadní problémy.
    Něco ve smyslu: „Znalecké posudky podléhají zásadě volného hodnocení důkazů jako ostatní důkazní prostředky. V případě rozporu mezi znaleckými posudky nemá znalecký posudek znaleckého ústavu automaticky vyšší důkazní váhu oproti jinému znaleckým posudkem.“
    Rozhodovat má přesvědčivost argumentace, ne zdali je podepsaný ten nebo onen.

Napsat komentář