Díl 1

Obecná ustanovení

§ e0

Zásady dokazování

(1) Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti v rozsahu vyžadovaném zákonem zjistit všechny rozhodné skutečnosti.

(2) Orgány činné v trestním řízení v každé fázi řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu tak, aby dospěly k věcně správnému a spravedlivému rozhodnutí. Přitom hodnotí zejména jejich zákonnost, závažnost a věrohodnost.

§ e1[TLM1] 

Vymezení pojmů dokazování[TLM2] 

 (1) Pramenem důkazu je osoba nebo věc, která je nositelem nebo nosičem informace o skutečnosti, která má být dokazováním zjištěna.

(2) Důkazním prostředkem je procesní činnost orgánu činného v trestním řízení nebo k tomu oprávněné strany, která slouží k poznání skutečnosti, jež má být dokazováním zjištěna. Může jít zejména o výslech, rekognici, konfrontaci, ohledání, provedení vyšetřovacího pokusu, rekonstrukci, prověrku na místě, čtení znaleckého posudku nebo jiné listiny, přehrání obrazového a zvukového záznamu nebo provedení pachové zkoušky.

(3) Důkazem je přímý poznatek získaný z provedeného důkazního prostředku o předmětu dokazování. Může jít zejména o obsah výpovědi vyslýchané osoby, obsah znaleckého posudku a odpověď znalce na položené otázky, obsah jiné listiny, výsledek získaný rekognicí, konfrontací, ohledáním, vyšetřovacím pokusem, rekonstrukcí nebo prověrkou na místě.

§ e2

Přípustnost důkazu

(1) Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k náležitému objasnění věci, není-li to vyloučeno pro nezákonnost nebo nepřípustnost důkazu.

(2) Jako důkaz nesmí být v trestním řízení použit poznatek získaný na základě pramene důkazu nebo důkazního prostředku, za účelem jehož opatření nebo při jehož provádění byla osoba, vůči které úkon směřoval, vystavena

  1. mučení nebo jinému nelidskému a krutému zacházení,
  2. nezákonnému použití násilí nebo vyhrožování, nebo
  3. jinému nedovolenému ovlivnění, zejména nedovoleným příslibům, uvádění klamavých a nepravdivých skutečností nebo použití omamných a psychotropních prostředků způsobilých ovlivnit schopnost jejího myšlení nebo její svobodnou vůli.

(3) Jako důkaz nesmí být v trestním řízení použit ani poznatek získaný na základě pramene důkazu nebo důkazního prostředku, za účelem jehož opatření nebo při jehož provádění byl porušen zákaz donucování k sebeobviňování osoby, vůči které úkon směřoval.

(4) Důkaz získaný způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 nesmí být v trestním řízení použit, s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takový nedovolený způsob k získání důkazu použila, nebo pokud z něj vyplývají poznatky svědčící o nevině obviněného a vada nemá vliv na pravdivost a věrohodnost důkazu.

§ e3

Předmět a rozsah dokazování

(1) V trestním řízení je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména:

a) zda se stal skutek, pro který se trestní řízení vede,

b) zda je skutek, pro který se trestní řízení vede, trestným činem,

c) zda tento skutek spáchal obviněný a zda je obviněný za něj trestně odpovědný,

d) podstatné okolnosti mající vliv na posouzení povahy a závažnosti činu, včetně okolností, které vedly ke spáchání činu nebo umožnily jeho spáchání,          

e) podstatné okolnosti k posouzení osobních, rodinných, majetkových a jiných poměrů obviněného a další okolnosti významné pro ukládání trestních sankcí obviněnému nebo zúčastněné osobě, a

f) podstatné okolnosti umožňující stanovení následku, výše škody nebo jiné újmy způsobené činem a rozsahu bezdůvodného obohacení.

§ e4

Důkazní oprávnění stran

 Každá ze stran může pramen důkazu nebo důkazní prostředek vyhledat, předložit, navrhnout jeho provedení nebo jej v souladu se zákonem provést. Skutečnost, že pramen důkazu nebo důkazní prostředek nevyhledal, neopatřil nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k jeho odmítnutí nebo odmítnutí jeho provedení.

Díl 2

Výslech

Oddíl 1

Obecná ustanovení o výslechu

§ e4a

Provádění výslechu

(1) Výslech se provádí tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz
o skutečnostech důležitých pro trestní řízení.

(2) Je-li vyslýchaných osob více, vyslýchají se odděleně.

(3) Pokud lze předpokládat, že výslech svědka nebo jiné osoby nebude v řízení před soudem možné provést za účasti obviněného nebo jeho obhájce, nebo jeho opakování není vhodné s ohledem na nízký věk nebo zvláštní zranitelnost vyslýchané osoby, orgán činný v trestním řízení umožní obviněnému nebo jeho obhájci, aby byl přítomen při výslechu takové osoby, ledaže provedení výslechu nelze odložit a jejich vyrozumění zajistit.

(4) Osoby k tomu oprávněné podle trestněprocesního zákona mohou klást otázky vyslýchané osobě teprve tehdy, až jim vyslýchající orgán k tomu udělí slovo. Námitky proti způsobu provádění výslechu mohou vznášet kdykoli v jeho průběhu.

§ e5

Osobní výslech[TLM3] 

Pokud je to možné a podle § 52a stávajícího tr. ř. nebo § e7 nejsou dány důvody pro provedení výslechu jiným způsobem, který trestněprocesní zákon připouští, provede se výslech ústně za osobní přítomnosti vyslýchané osoby.

§ e6

Výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení[TLM4] 

(1) Pokud orgán činný v trestním řízení provádí prostřednictvím videokonferenčního zařízení výslech obviněného, vyrozumí jeho obhájce o době a místě, na které byl obviněný předvolán. V případě výslechu jiné osoby než obviněného tímto způsobem se obhájce obviněného vyrozumí o době a místě, ze kterého bude výslech provádět příslušný orgán činný v trestním řízení.

(2) Pokud orgán činný v trestním řízení provádí výslech osoby prostřednictvím videokonferenčního zařízení, ověří její totožnost zaměstnanec soudu, státního zastupitelství nebo policejního orgánu pověřený k tomu osobou provádějící výslech. Osobou ověřující totožnost v místě, kde se při výslechu nachází vyslýchaný, může být se souhlasem osoby provádějící výslech i zaměstnanec soudu, státního zastupitelství, věznice nebo policejního orgánu, pokud k tomu byl pověřen předsedou tohoto soudu, vedoucím státním zástupcem, ředitelem věznice nebo vedoucím příslušníkem policejního orgánu. Tento zaměstnanec je po celou dobu výslechu přítomen na místě, kde se nachází vyslýchaná osoba.

(3) Totožnost vyslýchané osoby, jejíž totožnost je utajována a jejíž výslech je prováděn prostřednictvím videokonferenčního zařízení, ověří v řízení před soudem předseda senátu nebo zaměstnanec soudu pověřený zabezpečováním ochrany utajovaných informací určený k této činnosti předsedou soudu a v přípravném řízení zaměstnanec státního zastupitelství nebo policejního orgánu pověřený ochranou utajovaných informací určený
k této činnosti vedoucím státním zástupcem nebo vedoucím příslušníkem policejního orgánu. Tento zaměstnanec je po celou dobu výslechu přítomen na místě, kde se nachází osoba, jejíž totožnost je utajována.

(4) Orgán činný v trestním řízení provádějící výslech poučí vyslýchanou osobu před započetím výslechu prováděného prostřednictvím videokonferenčního zařízení o způsobu provedení výslechu.

(5) Kdykoli v průběhu výslechu prováděného prostřednictvím videokonferenčního zařízení může vyslýchaná osoba vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu.

§ e7

Výslech prostřednictvím videotelefonu nebo telefonu

Nesnese-li věc odkladu nebo jsou-li dány jiné vážné důvody, pro které nelze výslech provést způsobem uvedeným v § e5 nebo e6, orgán činný v trestním řízení může provést výslech také pomocí videotelefonu nebo telefonu anebo jiného technického zařízení umožňujícího přenos zvuku nebo přenos zvuku a obrazu. Výslech tímto způsobem lze provést jen tehdy, jestliže vyslýchaná osoba s provedením takového výslechu souhlasí. Na to je třeba se jí výslovně dotázat[TLM5] .

Oddíl 2

Výslech obviněného

§ e7a

Obecné ustanovení

(1) Obviněný není povinen vypovídat. K výpovědi nebo doznání nesmí být žádným způsobem donucován (§ e2).

(2) Obviněný při výpovědi není vázán státem uloženou nebo uznanou povinností mlčenlivosti a povinností zachovávat v tajnosti utajované informace, je však povinen upozornit na to, že se jedná o takové informace.

§ e8

Počátek výslechu a poučení obviněného

(1) Před prvním výslechem orgán činný v trestním řízení zjistí totožnost obviněného, objasní mu podstatu sděleného obvinění a poučí jej o jeho právech a o trestních následcích křivého obvinění a pomluvy. Nelze-li totožnost obviněného ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho výslechu připojit takové údaje, aby tato osoba nemohla být zaměněna s jinou.

(2) V rámci poučení orgán činný v trestním řízení upozorní obviněného, že jeho výpověď slouží k jeho obhajobě, ale může být použita i jako důkaz proti němu. V případech, kdy to přichází v úvahu, upozorní orgán činný v trestním řízení v rámci poučení obviněného také na skutečnost, že

a) může se státním zástupcem sjednat dohodu o vině a trestu, kterou schvaluje soud; přitom je třeba jej poučit o podstatě a důsledcích sjednání dohody o vině a trestu, o tom, že se vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva podat odvolání proti rozsudku, kterým soud schválí dohodu o vině a trestu, s výjimkou případu, kdy takový rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, s níž souhlasil, a o podmínkách, za nichž může soud rozhodnout o řádně uplatněném majetkovém nároku poškozeného, a

b) v řízení o zločinu může být označen za spolupracujícího obviněného; přitom je třeba jej poučit o podstatě označení za spolupracujícího obviněného, o povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky a také o tom, že jakmile obviněný v přípravném řízení nebo
v řízení před soudem poruší své závazky, nebude nadále považován za spolupracujícího obviněného[TLM6] .

§ e9

Provedení výslechu obviněného

(1) Při výslechu je třeba se podrobně dotázat obviněného na jeho osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry tak, aby pro případ rozhodnutí o vině a trestu obviněného byly zjištěny všechny skutečnosti v rozsahu nezbytném pro stanovení druhu trestní sankce a její výměry nebo rozsahu. Dále je třeba se dotázat obviněného na předchozí odsouzení a uložené tresty a správní tresty, jakož i na další trestní stíhání.

(2) Obviněnému poté musí být dána možnost se k obvinění podrobně vyjádřit, zejména souvisle vylíčit skutečnosti, které jsou předmětem obvinění, uvést okolnosti, které obvinění zeslabují nebo vyvracejí, a nabídnout o nich důkazní prostředky.

(3) Obviněnému mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplností, nejasností a rozporů. Otázky musí být kladeny jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností a nesmí v nich být naznačeno, jak na ně odpovědět.  

(4) Obviněnému může být dovoleno, aby dříve než odpoví na otázku položenou při výslechu, nahlédl do písemných poznámek, jež musí vyslýchajícímu, požádá-li o to, předložit k nahlédnutí; tato okolnost musí být v protokolu poznamenána[TLM7] [K8] .

(5) Obviněný se nesmí s obhájcem radit o tom, jak má odpovědět na položenou otázku.

Oddíl 3

Výslech svědka

§ e10

Povinnost svědčit

Každý je povinen dostavit se na předvolání a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ e11

Zákaz výslechu

(1) Svědek nesmí být vyslechnut o okolnostech týkajících se utajovaných informací klasifikovaných zákonem o ochraně utajovaných informací stupněm utajení „Tajné“ nebo „Přísně tajné“, které je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zproštění lze odepřít jen tehdy, jestliže by výpověď způsobila vážnou újmu nebo mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky.

(2) Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Zákaz výslechu z tohoto důvodu se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, ohledně kterého má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona.

§ e12

Právo odepřít výpověď

(1) Právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď ohledně jiných obviněných jen tehdy, nelze-li oddělit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.

(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě jemu blízké (§ 125 trestního zákoníku[TLM9] ). Na výzvu orgánu činného v trestním řízení je povinen tento důvod věrohodně doložit.

(3) Odepřít výpověď jako svědek podle odstavců 1 a 2 však nemůže ten, kdo má ohledně trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.

(4) Je-li jako svědek vyslýchán poslanec, senátor nebo soudce Ústavního soudu, je oprávněn odepřít vypovídat v rozsahu uvedeném v Ústavě České republiky.

§ e13

Provedení výslechu svědka

(1) Před výslechem orgán činný v trestním řízení zjistí totožnost svědka a jeho poměr k obviněnému. Nelze-li totožnost svědka ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho výslechu připojit takové údaje, aby tato osoba nemohla být zaměněna s jinou.

(2) Orgán činný v trestním řízení svědka dále poučí o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti požádat o utajení podle § e18, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále svědka poučí o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi, křivého obvinění a pomluvy. Je-li jako svědek vyslýcháno dítě, je třeba je poučit přiměřeně jeho věku.

(3) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho věrohodnosti, zejména jde-li o utajeného svědka. Svědkovi poté musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti jím uváděné.

(4) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplností, nejasností a rozporů. Otázky musí být kladeny jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností a nesmí v nich být naznačeno, jak na ně odpovědět.  

(5) Otázky směřující do intimní oblasti vyslýchaného svědka lze klást jen, pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby nebylo nutné výslech ohledně těchto skutečností opakovat; jejich formulaci je třeba při zachování potřebné ohleduplnosti přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu svědka.

(6) Svědkovi může být dovoleno, aby dříve než odpoví na otázku položenou při výslechu, nahlédl do písemných poznámek, jež musí vyslýchajícímu, požádá-li o to, předložit k nahlédnutí; tato okolnost musí být v protokolu poznamenána[TLM10] .

(7) Svědek má právo se v průběhu výslechu poradit se svým právním zástupcem, nesmí se však radit o tom, jak má odpovědět na položenou otázku.

§ e14

Výslech dítěte

(1) Je-li jako svědek vyslýcháno dítě o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jeho duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou dětí, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchaného dítěte přispěla k správnému vedení výslechu. Může -li to přispět k správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče. Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.

(2) V dalším řízení má být dítě vyslechnuto znovu jen v nutných případech.

(3) Dítěti lze klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení.

§ e15[TLM11] 

Svědečné

(1) Svědek má nárok na cestovní náhrady podle zákoníku práce a na náhradu prokázaného ušlého výdělku. Nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek do 3 dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde; na to musí být svědek upozorněn.

(2) Nárok na svědečné podle odstavce 1 má svědek též tehdy, dostaví-li se na výzvu orgánu činného v trestním řízení k provedení jiného úkonu dokazování.

(3) Výši svědečného určí zpravidla ihned po uplatnění nároku na svědečné ten, kdo svědka předvolal, a v řízení před soudem předseda senátu. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výši vyúčtovaného svědečného, rozhodne o výši svědečného usnesením, proti kterému je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.

Oddíl 4

Zvláštní ustanovení o výslechu poškozeného a zúčastněné osoby

§ e16

Výslech poškozeného

Poškozený se vyslýchá v postavení svědka; před prvním výslechem se poučí také o právech, která má v trestním řízení jako poškozený, pokud o nich dosud nebyl poučen.

§ e17

Výslech zúčastněné osoby

Zúčastněná osoba se vyslýchá v postavení svědka; před prvním výslechem se poučí také o právech, která má v trestním řízení jako zúčastněná osoba, pokud o nich dosud nebyla poučena.

Oddíl 5

Opatření na ochranu vyslýchané osoby

§ e18

Utajený svědek[TLM12] 

(1) Nasvědčují-li zjištěné konkrétní skutečnosti tomu, že svědkovi nebo osobě jemu blízké (§ 125 trestního zákoníku) v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu učiní bezodkladně všechna potřebná opatření k utajení podoby, hlasu, totožnosti nebo jiných osobních údajů svědka. Svědek se utajuje vždy pouze v  rozsahu zcela nezbytném k zajištění jeho ochrany a takovým způsobem, aby práva obhajoby byla co nejméně omezena.

(2) Činí-li utajený svědek nebo osoba mu blízká osobně úkon v řízení, je třeba bezodkladně učinit potřebná opatření za účelem jejich ochrany nejen v průběhu úkonu, ale i před takovým úkonem a po jeho ukončení; státní zástupce nebo předseda senátu v nezbytných případech požádá o ochranu uvedených osob zpravidla Policii České republiky. Orgán činný v trestním řízení, před kterým utajený svědek činí úkon, učiní všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti.

(3) Je-li utajována totožnost nebo jiné osobní údaje svědka, osobní údaje svědka se v rozsahu, v jakém jsou utajovány, do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. V řízení s utajovaným svědkem je třeba dbát na to, aby písemnosti neobsahovaly údaje, ze kterých lze zjistit utajované údaje.

 (4) Jsou-li dány důvody pro utajení totožnosti svědka a svědek takový postup neodmítne, podepíše protokol o výslechu smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Je-li utajena totožnost poškozeného, kterému soud přiznal zcela nebo zčásti jeho majetkový nárok pod smyšleným jménem a příjmením nebo jej s tímto nárokem anebo jeho částí odkázal na občanskoprávní řízení, soud vydá poškozenému na jeho žádost potvrzení, že je osobou vedenou pod tímto smyšleným jménem a příjmením.

(5) Pominou-li důvody pro utajení totožnosti nebo jiných osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, zruší stupeň utajení osobních údajů, připojí uvedené údaje k trestnímu spisu a totožnost svědka nebo jiné osobní údaje se nadále neutajují. Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka, jeho podoba se nadále neutajuje.  
Ustanovení věty první a druhé se nepoužijí, je-li utajována osoba uvedená v § e19.

(6) Neshledá-li policejní orgán důvod k utajení svědka, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní skutečnosti, které podle něj takový postup odůvodňují, policejní orgán věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal správnost jeho postupu. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, odloží výslech svědka do doby, než státní zástupce přijme opatření. V opačném případě svědka vyslechne a do přijetí opatření státního zástupce zachází se svědkem jako s utajovaným.

§ e19

Výslech agenta nebo jiného specializovaného policisty

(1) Jako utajovaný svědek, jehož podoba, totožnost a jiné osobní údaje jsou utajovány, je vyslýchána osoba, která je služebně činná v specializovaném útvaru policie pověřeném policejním prezidentem podle § 158b starého tr.ř. nebo je služebně činná v Generální inspekci bezpečnostních sborů anebo je policistou jiného státu a v trestním řízení

a) byla použita jako agent anebo prováděla předstíraný převod, nebo

b) bezprostředně se podílela na použití agenta nebo provedení předstíraného převodu.

(2) Podoba, totožnost a jiné osobní údaje osoby uvedené v odstavci 1 jsou utajovány způsobem, který co nejméně zasahuje do práv obhajoby.

(3) Ve výjimečném případě a za podmínky, že v důsledku výslechu nehrozí újma na životě, zdraví nebo další služební činnosti osoby uvedené v odstavci 1 anebo ohrožení života nebo zdraví osoby jí blízké, lze provést její výslech jako svědka bez utajení totožnosti, podoby nebo jiných osobních údajů, a to pouze na návrh státního zástupce na základě vyjádření příslušného ředitele bezpečnostního sboru.

§ e20

Právo ohroženého svědka na informace

(1) Svědek, kterému hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného na svobodě, může požádat o informaci o

a) jeho propuštění nebo uprchnutí z vazby,

b) jeho propuštění nebo uprchnutí z výkonu trestu odnětí svobody,

c) přerušení výkonu trestu odnětí svobody,

d) jeho propuštění nebo uprchnutí z výkonu ústavního ochranného léčení,

e) změně formy ochranného léčení z ústavní na ambulantní,

f) jeho propuštění nebo uprchnutí z výkonu zabezpečovací detence,

g) změně zabezpečovací detence na ochranné léčení,

h) jeho vydání do cizího státu nebo jeho předání do jiného členského státu Evropské unie v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních.

(2) Nepodal-li svědek žádost podle odstavce 1, obviněný byl propuštěn nebo uprchl a je-li důvodná obava, že svědkovi hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného na svobodě, orgán činný v trestním řízení, Probační a mediační služba, věznice, zdravotnické zařízení, v němž odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence neprodleně informuje o této skutečnosti policejní orgán, který vede nebo vedl trestní řízení v dané trestní věci, který přijme potřebná opatření k zajištění bezpečí svědka, včetně jeho vyrozumění o propuštění nebo uprchnutí obviněného.

(3) Na postup při podání žádosti a jejím vyřizování se přiměřeně použijí ustanovení zákona o obětech trestných činů.

Díl 3

Zvláštní způsoby výslechu

Oddíl 1

Konfrontace

§ e20a

Vymezení konfrontace a podmínky jejího provedení

(1) Jestliže výpověď osoby v závažných okolnostech nesouhlasí s výpovědí jiné osoby, mohou být tyto osoby postaveny tváří v tvář.

(2) Konfrontace se zásadně provádí jen v řízení před soudem; před podáním obžaloby lze konfrontaci provést jen výjimečně, pokud lze očekávat, že její provedení výrazněji přispěje k objasnění věci a stejného cíle nelze dosáhnout jinými prostředky.

§ e21

Provedení konfrontace

(1) Konfrontace se může provést až poté, kdy každá z osob, jež mají být konfrontovány, byla již dříve vyslechnuta a o její výpovědi byl sepsán protokol. Při konfrontaci orgán činný v trestním řízení vyslýchanou osobu vyzve, aby druhé osobě vypověděla v přímé řeči své tvrzení o okolnostech, v nichž výpovědi konfrontovaných osob nesouhlasí, popřípadě, aby uvedla další okolnosti, které s jejím tvrzením souvisejí a o kterých dosud nevypovídala. Osoby postavené tváří v tvář si mohou klást vzájemně otázky jen se souhlasem vyslýchajícího.

(2) Dítě lze postavit tváří v tvář jen zcela výjimečně, jestliže to je pro objasnění věci nezbytně nutné; v takovém případě se použije přiměřeně § e14. Tváří v tvář nelze postavit poškozeného, který je dítětem, s obviněným v případě trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Tváří v tvář nelze postavit osobu, jejíž podoba se utajuje.

(3) Na provedení konfrontace se jinak obdobně použijí ustanovení o výslechu obviněného a o výslechu svědka. Je-li třeba po skončení konfrontace znovu vyslechnout konfrontované osoby, provede se jejich výslech odděleně[K13] .

Oddíl 2

Rekognice

§ e21a

Důvody pro provedení rekognice

Rekognice se provede, je-li pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost.

§ e22

Výslech před rekognicí

Podezřelý, obviněný nebo svědek, kteří mají poznat osobu nebo věc, se před rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat. Od výslechu před provedením rekognice může orgán činný v trestním řízení upustit, pokud poznávající osoba již byla k  okolnostem uvedeným ve větě první vyslechnuta v rámci jiného výslechu v daném trestním řízení a souhlasí s tím, aby byl protokol o takovém výslechu použit i pro účely rekognice. Součástí protokolu o rekognici je v takovém případě i opis příslušné části protokolu o předchozím výslechu[TLM14]  poznávající osoby. Do protokolu se dále zaznamená souhlas poznávající osoby s použitím protokolu o přechozím výslechu pro účely rekognice.

§ e23

Provedení rekognice

 (1) Osoba nebo věc, která má být poznána, nesmí být poznávající osobě před provedením rekognice ukázána. Před provedením rekognice se poznávající osoba poučí o tom, že poznávaná osoba nebo věc nemusí být mezi osobami nebo věcmi, které jí budou ukázány.

(2) K provádění rekognice se vždy přibere alespoň jedna nezúčastněná osoba, pokud není o úkonu pořizován zvukový a obrazový záznam.

(3) Má-li být poznána osoba, ukáže se poznávající osobě mezi nejméně třemi osobami, které se výrazně neodlišují ani v obecných, ani ve zvláštních vlastnostech, na jejichž základě mají být poznány. Osoba, která má být poznána, se vyzve, aby se zařadila na libovolné místo mezi ukazované osoby. Jestliže osoba má být poznána podle hlasu, umožní se jí, aby hovořila
v libovolném pořadí mezi dalšími osobami s podobnými hlasovými vlastnostmi.

(4) Není-li možné ukázat osobu, která má být poznána, rekognice se provede podle její fotografie nebo jiného zobrazení, které se předloží poznávající osobě s obdobnými fotografiemi nebo jinými zobrazeními nejméně tří dalších osob. Jestliže má být osoba poznána podle hlasu, lze rekognici provést na základě hlasové nahrávky stejných slov, která se předloží poznávající osobě s hlasovými nahrávkami nejméně tří dalších osob s podobnými hlasovými vlastnostmi. Pokud byla rekognice provedena podle věty první nebo druhé, je možné ji následně opakovat způsobem uvedeným v odstavci 3; rekognice založená na poznání podoby osoby však nesmí být prováděna bezprostředně nebo v krátké době po provedení rekognice podle fotografie nebo jiného zobrazení a rekognice založená na poznání hlasu bezprostředně nebo v krátké době po provedení rekognice podle hlasové nahrávky.

(5) Má-li být poznána věc, ukáže se poznávající osobě ve skupině věcí pokud možno téhož druhu.

(6) Podle povahy věci lze rekognici provést tak, aby se poznávající osoba bezprostředně nesetkala s poznávanou osobou. Provádí-li se rekognice za účasti dítěte, použije se přiměřeně § e14. Rekognici za přítomnosti osoby, jejíž podoba se utajuje, lze za podmínek utajení její podoby provést, pokud je utajená osoba poznávající osobou.

(7) Jsou-li vážné pochybnosti o věrohodnosti poznávající osoby, je možné jí za účelem prověření její věrohodnosti nejdříve ukázat osoby nebo věci, mezi které poznávaná osoba nebo věc není zařazena. Pokud poznávající osoba některou z takových osob nebo věcí pozná, nelze s ní v daném trestním řízení provést další rekognici vůči osobě nebo věci, která má být znovupoznána.

(8) Pokud má být rekognice provedena v obydlí, jiných prostorách nebo na pozemku a z její povahy vyplývá, že ji nelze provést jinde, a ten, u koho se má rekognice provést, k ní nedal souhlas, postupuje se přiměřeně podle …./§ 83, 83a, 85 a 85a starého tr. ř. Má-li být rekognice provedena v obydlí nebo jiné prostoře, v nichž advokát vykonává advokacii, provádí se za účasti zástupce České advokátní komory.

(9) Je-li to možné, o průběhu rekognice se pořídí zvukový a obrazový záznam[TLM15] .

§ e24

Výslech po provedení rekognice

Po provedení rekognice se poznávající osoba vyslechne znovu, je-li třeba odstranit rozpor mezi její výpovědí a výsledky rekognice; ustanovení o výslechu obviněného a svědka se použijí obdobně.

Díl 4

Zjištění pravosti rukopisu a shody jiných charakteristických znaků

§ e25

Zjištění pravosti rukopisu a shody jiných charakteristických znaků podezřelého a obviněného

            (1) Pokud je to zapotřebí ke zjištění pravosti rukopisu, může být obviněný vyzván, aby napsal potřebný počet slov; k tomu však nesmí být žádným způsobem donucován (§ e2). Obviněný je však povinen vždy strpět úkony potřebné k tomu, aby se zjistila jeho totožnost.

(2) Pokud je to zapotřebí k ztotožnění hlasu obviněného s hlasem na zvukových záznamech, může být obviněný vyzván, aby pronesl potřebný počet slov za účelem jejich záznamu; k tomu však nesmí být žádným způsobem donucován (§ e2). Pro účel uvedený ve větě první však může být bez souhlasu obviněného použit záznam jeho dřívějšího hlasového projevu, pokud byl poučen, že je o jeho projevu pořizován zvukový záznam, nebo pokud byl takový záznam pořízen při úkonu provedeném zákonným způsobem podle trestněprocesního zákona.

(3) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije i na jiné obdobné způsoby zjištění shody znaků charakteristických pro osobu obviněného.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně použijí na podezřelého.

§ e26

Zjištění pravosti rukopisu a shody jiných charakteristických znaků svědka

(1) Pokud je to zapotřebí ke zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov.

(2) Pokud je to zapotřebí k ztotožnění hlasu svědka s hlasem na zvukových záznamech, může být svědkovi přikázáno, aby pronesl potřebný počet slov za účelem jejich záznamu.

(3) Svědek má právo odmítnout poskytnutí součinnosti z důvodů uvedených v § e12; o tomto právu a o důsledcích neuposlechnutí příkazu v jiných případech je třeba jej poučit.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 3 se přiměřeně použijí i na jiné obdobné způsoby zjištění shody znaků charakteristických pro osobu svědka.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně použijí i na jinou osobu, která byla nebo má být vyslechnuta, nejde-li o podezřelého.

Díl 5

Odborné vyjádření

§ e27

Vyžádání odborného vyjádření

(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá si orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření; toho, od něhož vyžaduje odborné vyjádření, upozorní na povinnost bez odkladu oznámit skutečnosti uvedené v odstavci 3, které mu brání podat v dané věci odborné vyjádření, a poučí jej o trestních následcích křivé výpovědi a nepravdivého odborného vyjádření[TLM16] . 

(2) O odborné vyjádření lze požádat státní orgán, vysokou školu, specializovaný ústav nebo fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. Odborné vyjádření může podat i ten, kdo je podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavechzapsán v seznamu znalců.

(3) Při vyžadování odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení posoudí, zda ten, od něhož vyžaduje odborné vyjádření, není podjatý s ohledem na svůj poměr k obviněnému, jiným osobám zúčastněným na trestním řízení nebo poměr k věci a pokud shledá takové skutečnosti, vyžádá si odborné vyjádření od jiného orgánu nebo osoby. Ten, kdo má podat odborné vyjádření, je povinen bezodkladně orgánu činnému v trestním řízení takové skutečnosti sdělit.

(4) Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou výši odměny[TLM17]  za odborné vyjádření podané na žádost orgánu činného v trestním řízení. Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření bez úplaty.

(5) Státní orgán, vysoká škola, specializovaný ústav a právnická osoba uvede v odborném vyjádření osobu, která odborné vyjádření zpracovala.

(6) Osoba, která odborné vyjádření zpracovala, může být v případě potřeby vyslechnuta; při jejím výslechu se postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících výslech znalce. Tato osoba má nárok na cestovní náhrady podle zákoníku práce a na náhradu prokázaného ušlého výdělku; ustanovení § e15 se použije obdobně.

§ e28

Vady odborného vyjádření

Je-li pochybnost o správnosti odborného vyjádření, je nutno požádat zpracovatele o písemné vysvětlení. Nepodaří-li se pochybnosti odstranit, a to ani případným výslechem zpracovatele, je třeba vyžádat nové odborné vyjádření nebo znalecký posudek.

Díl 6

Znalecké zkoumání

Oddíl 1

Přibrání znalce, zpracování znaleckého posudku a výslech znalce

§ e29

Přibrání znalce

(1) Jestliže pro složitost posuzované otázky není vyžádání odborného vyjádření postačující, přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce. V přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení, který považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, je-li
k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.

(2) Při výběru osoby, která má být jako znalec přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které je podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavechznalec z podání znaleckého posudku vyloučen. Znalec může odmítnout podání znaleckého posudku z důvodů uvedených v zákoně o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavecha také z důvodů uvedených v § e11 a e12. O vyloučení znalce rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej k podání znaleckého posudku přibral, a v řízení před soudem předseda senátu.

(3) Znalec musí být již v opatření o přibrání upozorněn na povinnost bez odkladu oznámit skutečnosti, pro které by byl vyloučen nebo které mu jinak brání být ve věci činný jako znalec. Znalci musí být též připomenut význam znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a trestní následky křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

(4) Vyžaduje-li to obtížnost znaleckého posouzení nebo jsou dány jiné obdobné důvody, může orgán činný v trestním řízení přibrat dva znalce. Dva znalce je třeba přibrat vždy, jde-li o prohlídku a pitvu mrtvoly.

            (5) Orgán činný v trestním řízení může v případech uvedených v zákoně o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavechpřibrat k zpracování znaleckého posudku i osobu vykonávající jednorázově znaleckou činnost; v takovém případě se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o znalcích.

§ e30

Námitky

Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodu podjatosti, pro který je vyloučen z podání znaleckého posudku podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci. V přípravném řízení důvodnost takových námitek posoudí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu soudu, před kterým se v době oznámení námitek vede řízení; jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je orgán, kterému přísluší o opravném prostředku rozhodnout. Vyhoví-li tento orgán námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem, nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Stanovisko k námitkám uplatněným v rámci opravného prostředku zpravidla tvoří součást odůvodnění rozhodnutí o takovém opravném prostředku.

§ e31

Zpracování znaleckého posudku

(1) Znalci, který je pověřen úkonem, orgán činný v trestním řízení poskytne potřebná vysvětlení ze spisů a vymezí jeho úkoly. Přitom je třeba dbát toho, že znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky. Je-li toho k podání posudku třeba, orgán činný v trestním řízení dovolí znalci nahlédnout do spisů nebo mu spisy zapůjčí. Může mu též dovolit, aby byl přítomen při výslechu osob a aby jim kladl otázky vztahující se na předmět znaleckého vyšetřování. V odůvodněných případech orgán činný v trestním řízení znalci umožní, aby se zúčastnil provedení i jiného úkonu trestního řízení, pokud takový úkon má význam pro vypracování znaleckého posudku. Znalec může též navrhnout, aby byly napřed opatřeny prameny důkazu a důkazní prostředky, které objasňují okolnosti potřebné k podání znaleckého posudku.

 (2) Znalec, který zpracovává znalecký posudek o příčině smrti nebo o zdravotním stavu zemřelé osoby, je oprávněn vyžadovat zdravotnickou dokumentaci týkající se takové osoby; v ostatních případech může zdravotnickou dokumentaci vyžadovat za podmínek stanovených jiným zákonem.

(3) Orgán činný v trestním řízení znalci zpravidla uloží, aby posudek vypracoval písemně. Znalecký posudek se doručuje též dotčeným stranám a obhájci.

§ e32

Výslech znalce

(1) Před výslechem orgán činný v trestním řízení zjistí totožnost znalce a poučí jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále jej poučí o významu znalecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

(2) Na počátku výslechu musí být znalec dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho věrohodnosti.

(3) Pokud znalec vypracoval znalecký posudek písemně, stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a jej stvrdil. Nebyl-li znalecký posudek vypracován písemně anebo se znalec od něj odchyluje nebo jej doplňuje, může mu orgán činný v trestním řízení uložit, aby znalecký posudek nebo jeho doplněk nadiktoval při výslechu do protokolu nebo jej sám napsal.

(4) Bylo-li přibráno více znalců, kteří dospěli po vzájemné poradě k souhlasným závěrům, podá za všechny znalecký posudek ten z nich, kterého k tomu určili; různí-li se závěry znalců, je třeba vyslechnout každého zvlášť.

(5) Jinak se na výslech znalce přiměřeně použijí ustanovení o výslechu svědka.

(6) V přípravném řízení lze od výslechu znalce upustit, nemá-li policejní orgán ani státní zástupce o spolehlivosti a úplnosti písemně podaného znaleckého posudku pochybnosti.

§ e33

Vady posudku

(1) Je-li pochybnost o správnosti znaleckého posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, orgán činný v trestním řízení požádá znalce o vysvětlení. Nepovažuje-li orgán činný v trestním řízení podané vysvětlení za dostatečné, přibere jiného znalce.

(2) Pokud znalecký posudek trpí formálními vadami, zejména neobsahuje-li znaleckou doložku, orgán činný v trestním řízení vyzve znalce, aby znalecký posudek v jím stanovené lhůtě opravil nebo doplnil stanovené náležitosti posudku.

Oddíl 2

Znalecká kancelář, znalecký ústav a osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost

§ e34

Znalecká kancelář

 (1) K podání znaleckého posudku může orgán činný v trestním řízení přibrat také znaleckou kancelář. Znalecká kancelář, která byla přibrána k podání znaleckého posudku, podá posudek písemně. V něm označí znalce, který posudek vypracoval a může být v případě potřeby jako znalec vyslechnut. Je-li třeba přibrat znalce dva, může znalecký posudek podat jedna znalecká kancelář, ale znalecký posudek musí vypracovat dva znalci.

(2) Ustanovení § e29 až e33 se jinak přiměřeně použijí i na znalecké kanceláře a na znalce, kteří znalecký posudek vypracovali.

§ e35

Znalecký ústav

(1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat znalecký ústav k podání znaleckého posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem.

(2) Znalecký ústav podá posudek písemně. V něm označí osobu nebo osoby, které posudek vypracovaly a mohou být v případě potřeby jako znalci vyslechnuty. Takovou osobou nesmí být ten, kdo podal posudek, který je přezkoumáván znaleckým ústavem.Je-li třeba přibrat znalce dva, může znalecký posudek podat jeden znalecký ústav, ale posudek musejí vypracovat dvě osoby.

  (3) Ustanovení § e29 až e33 se jinak přiměřeně použijí i na znalecké ústavy
a na osoby, které znalecký posudek vypracovaly.

§ e36

Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost

Ustanovení § e29 až e35 se přiměřeně použijí i v případě, že orgán činný v trestním řízení přibere k podání znaleckého posudku osobu jednorázově vykonávající znaleckou činnost.

Oddíl 3

Znalecký posudek vyžádaný stranou

§ e37

(1) Znalecký posudek může být vyžádán a předložen v řízení před soudem kteroukoli stranou. V přípravném řízení může znalecký posudek vyžádat a předložit obviněný, poškozený a zúčastněná osoba.

(2) Orgán činný v trestním řízení umožní znalci, kterého některá ze stran požádala
o znalecký posudek, nahlédnout do spisu, nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku. Jinak postupuje přiměřeně podle § e31 odst. 1 a 2 a § e35.

 (3) Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Ustanovení § e29 odst. 3 se použije přiměřeně.

(4) V případě vad posudku postupuje orgán činný v trestním řízení přiměřeně podle § e33.

Oddíl 4

Vyšetření duševního stavu

§ e38

Vyšetření duševního stavu obviněného

(1) Je-li třeba vyšetřit duševní stav obviněného, přibere se k tomu vždy znalec z oboru psychiatrie.

(2) Shledá-li znalec u obviněného příznaky nasvědčující jeho nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti, uvede zároveň, zda je jeho pobyt na svobodě nebezpečný a zda navrhuje uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence anebo jiné vhodné opatření.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně použijí na vyšetření duševního stavu podezřelého.

§ e39

Pozorování obviněného

(1) Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit, aby obviněný byl pozorován v zařízení poskytovatele zdravotní péče, nebo je-li ve vazbě, též ve zdravotnickém zařízení Vězeňské služby. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.

(2) Pozorování duševního stavu nemá trvat déle než 2 měsíce. Znalecký posudek je třeba podat do 1 měsíce po skončení pozorování. Na odůvodněnou žádost znalců může soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce lhůtu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 prodloužit, nejdéle však o 1 měsíc. Proti rozhodnutí o prodloužení lhůty je přípustná stížnost.

§ e40

Vyšetření duševního stavu jiné osoby

Jestliže jsou závažné pochybnosti, zda není u osoby, jejíž výpověď je pro rozhodnutí zvláště důležitá, podstatně snížena schopnost správně vnímat nebo vypovídat, je možné vyšetřit znalecky duševní stav takové osoby. Pozorování duševního stavu takové osoby však není přípustné.

Oddíl 5

Znalečné

§ e41

Určení výše znalečného

(1) Výši znalečného určí orgán činný v trestním řízení, který znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav k podání znaleckého posudku přibral, a v řízení před soudem předseda senátu v souladu s jinými právními předpisy upravujícími znalečné. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne o výši znalečného usnesením, proti kterému je přípustná stížnost, která má odkladný účinek[TLM18] .

 (2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i na určení výše odměny a náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času osoby vykonávající znaleckou činnost jednorázově.

Díl 7

Věc, listina a data a ohledání

§ e42

Vymezení pojmů

(1) Věcí se pro účely dokazování rozumí předmět, kterým nebo na kterém byl trestný čin spáchán, nebo jiný předmět, který prokazuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost a může být prostředkem k odhalení a zjištění trestného činu a jeho pachatele, jakož i stopy trestného činu.

(2) Ustanovení o věcech se vztahují i na data uchovávaná v elektronické podobě, nevyplývá-li z jednotlivých ustanovení trestněprocesního zákona něco jiného.  

(3) Listinou se pro účely dokazování rozumí listina, která svým obsahem prokazuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost vztahující se k trestnému činu nebo k obviněnému.

§ e43

Ohledání

(1) Ohledání se provede, mají-li být přímým pozorováním objasněny skutečnosti důležité pro trestní řízení. K ohledání lze přibrat znalce[K19] .

(2) Má-li být ohledání provedeno v obydlí, jiných prostorách nebo na pozemku a nejsou dány důvody pro vstup do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek podle § 83c starého trestního řádu a ani ten, u koho se má ohledání provést, nedal ke vstupu do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek za tímto účelem souhlas, provede se po předchozím souhlasu státního zástupce a v případě, že jde o obydlí nebo o prostoru, která není veřejně přístupná a ve které může dojít k zásahu do soukromí ve srovnatelné míře jako u obydlí, po předchozím souhlasu soudce.

§ e44

Prohlídka těla a jiné podobné úkony

(1) Prohlídce těla je povinen se podrobit každý, je-li nezbytně třeba zjistit, zda jsou na jeho těle stopy nebo následky trestného činu. Není-li prohlídka těla prováděna lékařem, může ji provést jen osoba stejného pohlaví.

(2) Je-li k důkazu třeba provést zkoušku krve nebo jiný obdobný úkon, je osoba, o kterou jde, povinna strpět, aby jí lékař nebo odborný zdravotnický pracovník odebral krev nebo u ní provedl jiný potřebný úkon, není-li spojen s nebezpečím pro její zdraví. Odběr biologického materiálu, který není spojen se zásahem do tělesné integrity osoby, jíž se takový úkon týká, může provést i tato osoba nebo s jejím souhlasem orgán činný v trestním řízení. Na požádání orgánu činného v trestním řízení může tento odběr i bez souhlasu podezřelého nebo obviněného provést lékař nebo odborný zdravotnický pracovník.

(3) Je-li k důkazu třeba zjistit totožnost osoby, která se zdržovala na místě činu, je osoba, o kterou jde, povinna strpět úkony potřebné pro takové zjištění.

(4) Nelze-li úkon podle odstavců 1 až 3 pro odpor podezřelého nebo obviněného provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je orgán činný v trestním řízení oprávněn po předchozí marné výzvě tento odpor překonat; policejní orgán potřebuje k překonání odporu podezřelého předchozí souhlas státního zástupce. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu.

(5) Orgán činný v trestním řízení poučí osobu, o kterou jde, o povinnosti strpět úkony podle odstavců 1 až 4 a upozorní ji na následky nevyhovění (§ 66-§ d91), podezřelého nebo obviněného poučí také o možnosti postupovat podle odstavce 4.

§ e45

Prohlídka a pitva mrtvoly a její exhumace

(1) Vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem, musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána. Pohřbít mrtvolu lze v takových případech jen se souhlasem státního zástupce. O tom rozhodne státní zástupce s největším urychlením.

(2) Prohlídku ani pitvu mrtvoly nesmí jako znalec provádět ten lékař, který zemřelého ošetřoval pro nemoc, která smrti bezprostředně předcházela.

(3) Exhumaci mrtvoly může nařídit předseda senátu nebo soudce pro přípravné řízení na návrh státního zástupce.

Díl 8

Vyšetřovací pokus, rekonstrukce a prověrka na místě

§ e46

Vyšetřovací pokus

(1) Vyšetřovací pokus se koná, mají-li být pozorováním v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách prověřeny nebo upřesněny skutečnosti zjištěné v trestním řízení, popřípadě zjištěny nové skutečnosti důležité pro trestní řízení.

(2) K provedení vyšetřovacího pokusu orgán činný v trestním řízení nepřistoupí, jestliže to je vzhledem k okolnostem případu nebo osobě, se kterou má být proveden vyšetřovací pokus, nevhodné, anebo lze-li účelu vyšetřovacího pokusu dosáhnout jinak.

(3) K vyšetřovacímu pokusu, který je prováděn v přípravném řízení, musí být přibrána alespoň jedna nezúčastněná osoba, ledaže by nemožnost zajistit její přítomnost při vyšetřovacím pokusu zmařila jeho provedení. Je-li to potřebné vzhledem k povaze věci a ke skutečnostem, které dosud v trestním řízení vyšly najevo, přibere se k vyšetřovacímu pokusu znalec, popřípadě podezřelý, obviněný nebo svědek. Jejich účast při vyšetřovacím pokusu se řídí ustanoveními, která platí pro jejich výslech. Zúčastní-li se vyšetřovacího pokusu dítě, použije se přiměřeně § e14.

 (4) K úkonům, které souvisejí s vyšetřovacím pokusem, nesmí být podezřelý, obviněný, poškozený nebo osoba, která má právo odepřít výpověď, žádným způsobem donucováni (§ e2).

§ e47

Rekonstrukce

(1) Rekonstrukce se koná, má-li být obnovením situace a okolností, za kterých byl trestný čin spáchán, nebo které k němu mají podstatný vztah, prověřena výpověď osoby, jestliže jiné důkazy provedené v trestním řízení nepostačují k objasnění věci.

 (2) K provedení rekonstrukce orgán činný v trestním řízení nepřistoupí, jestliže to je vzhledem k okolnostem případu nebo osobě toho, kdo učinil výpověď, nemožné nebo nevhodné, anebo lze-li účelu rekonstrukce dosáhnout jinak.

(3) K rekonstrukci, která je prováděna v přípravném řízení, musí být přibrána alespoň jedna nezúčastněná osoba, ledaže by nemožnost zajistit její přítomnost při vyšetřovacím pokusu zmařila jeho provedení. Je-li to potřebné vzhledem k povaze věci a ke skutečnostem, které dosud v trestním řízení vyšly najevo, orgán činný v trestním řízení přibere k rekonstrukci znalce, popřípadě podezřelého, obviněného nebo svědka. Jejich účast při rekonstrukci se řídí ustanoveními, která platí pro jejich výslech. Zúčastní-li se rekonstrukce dítě, použije se přiměřeně § e14.

(4) K úkonům, které souvisejí s rekonstrukcí, nesmí být podezřelý, obviněný, poškozený nebo osoba, která má právo odepřít výpověď, žádným způsobem donucováni
(§ e2).

§ e48

Prověrka na místě

(1) Prověrka na místě se koná, je-li zapotřebí za osobní přítomnosti podezřelého, obviněného nebo svědka doplnit nebo upřesnit údaje důležité pro trestní řízení, které se vztahují k určitému místu.

(2) Na postup při prověrce na místě se přiměřeně použijí ustanovení o vyšetřovacím pokusu[K20] .

§ e49

Společné ustanovení

Pokud má být vyšetřovací pokus, rekonstrukce nebo prověrka na místě provedena v obydlí, jiných prostorách nebo na pozemku a z jejich povahy vyplývá, že je nelze provést jinde, a ten, u koho se má takový úkon provést, k němu nedal souhlas, postupuje se obdobně podle …./§ 83, 83a, 85 a 85a starého tr. ř.  Mají-li být tyto úkony provedeny v obydlí nebo jiné prostoře, v nichž advokát vykonává advokacii, provádějí se za účasti zástupce České advokátní komory.


 [TLM1]V návaznosti na výsledek projednávání novely trestních předpisů bude případně na vhodné místo doplněna použitelnost zpravodajských informací jako důkazu

 [TLM2]Je třeba upravit trestný čin maření spravedlnosti

 [TLM3]Do protokolace a k úkonům:

Výslech se může zaznamenat
s pomocí technických prostředků, zejména pořízením zvukového záznamu nebo zvukového a obrazového záznamu.

V protokolu o výslechu je třeba kromě údajů uvedených v § 55 uvést i skutečnost, že byl výslech zaznamenán s pomocí technických prostředků. Záznam výslechu se připojí k protokolu.

 [TLM4]Pozn:Je třeba upřesnit definici videokonferenčního zařízení (nyní v § 52a tr.ř.):

§ 52a

                Je-li to potřebné pro ochranu práv osob, zejména s ohledem na jejich věk nebo zdravotní stav, nebo vyžadují- li to bezpečnostní anebo jiné závažné důvody, lze při provádění úkonů trestního řízení využívat technické zařízení pro přenos a záznam obrazu a zvuku, které umožňuje vzájemnou komunikaci více osob prostřednictvím obousměrných video a audio přenosů (dále jen „videokonferenční zařízení“), umožňuje-li to povaha těchto úkonů a je-li to technicky možné.

 [TLM5]Do protokolace:

Vyjádření vyslýchané osoby o tom, zda s provedením tohoto výslechu souhlasí, poznamená vyslýchající do protokolu.

K protokolu o výslechu se připojí i zvukový záznam o průběhu hovoru (musí být vždy zaznamenáno).

 [TLM6]Do protokolace:

Obsah poučení se zaznamená v protokolu.

 [TLM7]Do protokolace

 [K8]V obecných ustanoveních o protokolaci: Protokolace výpovědi obviněného

            (1) Výpověď obviněného se do protokolu zapíše zpravidla podle diktátu vyslýchajícího, v přímé řeči a pokud možno doslova.

            (2) Nejde-li o protokol o hlavním líčení nebo o veřejném zasedání, musí být protokol po skončení výslechu obviněnému předložen k přečtení, nebo není-li to možné anebo požádá-li o to, musí mu být přečten; obviněný má právo žádat, aby byl protokol doplněn nebo aby
v něm byly provedeny opravy v souladu s jeho výpovědí. O tomto právu je třeba obviněného poučit.

            (3) Protokol o výslechu, který byl prováděn bez přibrání zapisovatele, je nutno vyslýchanému před podpisem přečíst nebo k přečtení předložit v přítomnosti nezúčastněné osoby. Má-li vyslýchaný proti obsahu protokolu námitky, je nutno je projednat v přítomnosti přibrané nezúčastněné osoby a výsledek projednání zaznamenat do protokolu.

 [TLM9]Vymezení osoby blízké v § 125 TZ bude po vzoru zahraničních úprav změněno následovně:

Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec, manžel, partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství a druh, pokud žije ve společné domácnosti.

Co pěstoun? V zahraničí jsou to dost i ty sešvagřené osoby a příbuzní v nepřímé linii do třetího stupně, min. tety a strýcové, neteře a synovci, bratranci a sestřenice.

 [TLM10]Do protokolace

 [TLM11]Řešit utajeného svědka

 [TLM12]v protokolu je třeba uvést důvod, pro který je svědek utajen.

 [K13]do obecných ustanovení o protokolaci:

V protokolu sepsaném o konfrontaci se zapíší výpovědi konfrontovaných osob doslovně, stejně tak i znění položených otázek a odpovědi na ně; dále se uvedou všechny okolnosti, které jsou z hlediska účelu a provádění konfrontace důležité.

 [TLM14]Do protokolace

 [TLM15]do obecných ustanovení o protokolaci:

V protokolu sepsaném o rekognici se podrobně uvedou okolnosti, za nichž byla rekognice prováděna, zejména pořadí, ve kterém byly osoby nebo věci ukázány poznávající osobě, doba a podmínky jejího pozorování a její vyjádření.

K protokolu o rekognici se připojí i obrazový a zvukový záznam o provedení rekognice.

 [TLM16]Pozn. je třeba doplnit trestný čin podle § 346 TZ také o odborné vyjádření.

 [TLM17]Zvážit zvýšení odměny

  •  [TLM18]Do zákona o znalcích doplnit, že pokud se až následně ukáže, že byl znalecký posudek vadný, je znalec povinen znalečné vrátit.

 [K19]do protokolace:

Protokol o ohledání musí poskytovat úplný a věrný obraz předmětu ohledání;
je proto třeba k němu přiložit fotografie, náčrty a jiné pomůcky.

 [K20]do obecných ustanovení o protokolaci:

V protokolu sepsaném o vyšetřovacím pokusu, rekonstrukci a o prověrce na místě je třeba podrobně popsat okolnosti, za nichž byly tyto úkony prováděny, jakož i jejich obsah a výsledky; pokud to okolnosti případu nevylučují, pořídí se též obrazové záznamy, náčrtky a jiné vhodné pomůcky, které se, je-li to možné, připojí k protokolu. Obdobně je třeba postupovat i v případě provádění dalších důkazních prostředků výslovně v zákoně neupravených.