Díl 1

Vyšetřování

§ x17

Zahájení trestního stíhání

(1) Nasvědčují-li zjištěné nebo z trestního oznámení vyplývající skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, policejní orgán zahájí neprodleně trestní stíhání, pokud není dán důvod k postupu uvedenému v § x12 až x14.

(2) Trestní stíhání se zahajuje tím, že policejní orgán osobě uvedené v odstavci 1 na počátku prvního výslechu sdělí, že ji stíhá jako obviněného a učiní o tom záznam. V záznamu o sdělení obvinění musí být popsán skutek, ze kterého je osoba obviněna, tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, a zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být označen stejnými údaji, jaké o něm musejí být uvedeny v rozsudku.

(3) Opis protokolu o výslechu obviněného je třeba bez zbytečného odkladu doručit obviněnému, jeho obhájci a státnímu zástupci; u obhájce počíná lhůta k doručení běžet od jeho zvolení nebo ustanovení. Není-li opis protokolu o výslechu obsahující záznam o sdělení obvinění doručen obviněnému po ukončení výslechu, musí mu být ihned předán opis záznamu o sdělení obvinění. Opis záznamu o sdělení obvinění musí být doručen též poškozenému, jestliže o to výslovně požádá a je-li jeho pobyt nebo sídlo známé. Opis záznamu o sdělení obvinění je třeba bez odkladu doručit též

  1. předsedovi profesní samosprávné komory, jde-li o trestní stíhání jejího člena a může-li komora pozastavit z důvodu zahájení trestního stíhání výkon činnosti; opis záznamu o sdělení obvinění advokáta, exekutora a notáře se doručí též ministru spravedlnosti,
  2. řediteli bezpečnostního sboru, jde-li o trestní stíhání příslušníka bezpečnostního sboru nebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru,
  3. náčelníkovi Vojenské policie, jde-li o vojáka z povolání, nebo řediteli Vojenského zpravodajství, jde-li o vojáka z povolání, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství,
  4. ministru spravedlnosti a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, dočasně přidělen nebo přeložen anebo které stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, jde-li o trestní stíhání státního zástupce,
  5. ministru spravedlnosti a vedoucímu státnímu zástupci nejblíže vyššího státního zastupitelství, jde-li o trestní stíhání vedoucího státního zástupce,
  6. ministru spravedlnosti a předsedovi soudu, k němuž je soudce přidělen, dočasně přidělen nebo přeložen, jde-li o trestní stíhání soudce,
  7.  ministru spravedlnosti a předsedovi soudu nejblíže vyššího soudu, jde-li o trestní stíhání předsedy soudu.

(4) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, pro který mu nebylo sděleno obvinění, postupuje se ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2.

(5) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, než jak byl ve sdělení obvinění právně posouzen, upozorní na to policejní orgán obviněného, poučí ho o důsledcích s tím spojených a umožní mu se k této změně právního posouzení vyjádřit.

§ x17a

Přezkoumání sdělení obvinění

(1) Žádost obviněného podle § x4 o přezkoumání sdělení obvinění musí státní zástupce vyřídit zpravidla do

a) 15 dnů od podání žádosti, jde-li o trestný čin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu,

b) 30 dnů od podání žádosti, jde-li o trestný čin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni krajskému soudu.

(2) Nelze-li žádost s ohledem na složitost věci nebo jiné skutečnosti vyřídit ve lhůtách uvedených v odstavci 1, vedoucí státní zástupce může lhůtu na žádost státního zástupce prodloužit.

(3) Pokud státní zástupce uvedený v odstavci 1 dal policejnímu orgánu pokyn ke sdělení obvinění, předloží žádost obviněného podle § x4 o přezkoumání sdělení obvinění státnímu zástupci nadřízeného státního zastupitelství, který ji vyřídí ve lhůtách uvedených v odstavci 1; to neplatí, jde-li o evropského pověřeného žalobce nebo evropského žalobce. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.

 (4) Koná-li vyšetřování státní zástupce a nejde-li o evropského pověřeného žalobce nebo evropského žalobce, obviněný může žádat o přezkoumání sdělení obvinění státního zástupce nadřízeného státního zastupitelství. Státní zástupce nadřízeného státního zastupitelství je povinen žádost přezkoumat ve lhůtách uvedených v odstavci 1; přitom má stejná oprávnění jako státní zástupce vykonávající dozor nad postupem policejního orgánu. Pokud státní zástupce nadřízeného státního zastupitelství dal státnímu zástupci pokyn ke sdělení obvinění, státní zástupce předloží žádost obviněného podle § x4 o přezkoumání sdělení obvinění jeho prostřednictvím státnímu zástupci státního zastupitelství o dva stupně vyššího, který ji vyřídí ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně[TLM1] .

§ x18

Trestní stíhání se souhlasem poškozeného

(1) Trestní stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví (§ 146 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku), ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci (§ 150 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku), ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2 trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, porušování domovní svobody (§ 178 trestního zákoníku), poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku), porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku), krádeže (§ 205 trestního zákoníku), zpronevěry (§ 206 trestního zákoníku), neoprávněného užívání cizí věci (§ 207 trestního zákoníku), neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 208 trestního zákoníku), podvodu (§ 209 trestního zákoníku), lichvy (§ 218 trestního zákoníku), zatajení věci (§ 219 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 trestního zákoníku), poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku), poškození cizí věci (§ 228 trestního zákoníku), nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) a nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku) proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 trestního zákoníku a sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, 2 trestního zákoníku proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství (§ 360 trestního zákoníku), pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich.

(2) Nepředloží-li poškozený své vyjádření státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.

(3) Souhlasu poškozeného s trestním stíháním pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 1 není třeba, pokud

a) byla takovým činem způsobena smrt,

b) poškozený není schopen souhlas udělit,

c) poškozeným je osoba mladší 15 let, nebo

d) z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.

(4) Jestliže se poškozený na výzvu orgánu činného v trestním řízení ihned nevyjádří, zda souhlasí s trestním stíháním podle odstavce 1, tento orgán mu poskytne podle povahy věci k vyjádření přiměřenou lhůtu, nejvýše však 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty již souhlas s trestním stíháním dát nelze. O tom je třeba poškozeného písemně poučit.

§ x19

Postup při vyšetřování

 (1) Policejní orgán postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledány prameny důkazů k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu. Policejní orgán je oprávněn samostatně vykonávat všechny úkony v trestním řízení a činit rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů, s výjimkou případů, kdy je určitý úkon oprávněn provést pouze státní zástupce nebo soudce pro přípravné řízení nebo je k jeho provedení zapotřebí jejich souhlasu, povolení nebo příkazu.

(2) Úkony, které byly provedeny před zahájením trestního stíhání, nemusí policejní orgán opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona.

(3) Je-li třeba při vyšetřování provést neopakovatelný úkon, spočívající ve výslechu osoby nebo v rekognici, o tomto úkonu se, je-li to možné, pořizuje zvukový a obrazový záznam nebo alespoň zvukový záznam podle § 55a odst. 1 starého tr.ř.; v protokolu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neopakovatelný považován[TLM2] . Ustanovení
§ x10 se jinak použije obdobně, není-li možné zajistit účast obviněného nebo jeho obhájce při provádění neopakovatelného úkonu.

(4) Jestliže byl před zahájením trestního stíhání proveden výslech osoby a lze-li takový úkon opakovat, policejní orgán poučí obviněného o právu domáhat se osobního výslechu takové osoby v řízení před soudem.

§ x20

Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování

(1) Policejní orgán může připustit účast obviněného při vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným osobám. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a hrozí nebezpečí, že vyslýchaná osoba v řízení před soudem nebude moci vypovídat nebo odepře výpověď anebo nebude možné úkon opakovat za účasti obviněného.

(2) Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při úkonech podle hlavy IV oddílu 5 a podle hlavy V oddílu 1, 2 a 3/části..hlavy..dílu 2 (dokazování), ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoli v jeho průběhu.

(3) Oznámí-li obhájce policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu uvedeného v odstavci 2, nebo jde-li o úkon uvedený v odstavci 1 větě druhé, je policejní orgán povinen včas obhájci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán obhájci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit; § e18 tím není dotčen. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat.

(4) Jestliže policejní orgán připustí účast obviněného při provádění vyšetřovacího úkonu, postupuje při jeho vyrozumívání obdobně podle odstavce 3.

§ x21

Lhůta pro skončení vyšetřování

(1) Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování

a) do 1 měsíce od zahájení trestního stíhání, jde-li o přečin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu,

b) do 3 měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o zločin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu,

c) do 6 měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o trestný čin, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni krajskému soudu.

(2) Neskončí-li policejní orgán vyšetřování ve lhůtě uvedené v odstavci 1, předloží státnímu zástupci zprávu o stavu vyšetřování, ve které uvede, které úkony již byly v rámci vyšetřování provedeny a s jakým výsledkem, jaké úkony je třeba ještě provést, zdůvodní, proč nebylo možné plánované úkony provést ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a předloží odůvodněný návrh na prodloužení lhůty ke skončení vyšetřování. Státní zástupce může návrhu vyhovět, nebo může pokynem policejnímu orgánu změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, anebo stanovit odlišnou lhůtu ke skončení vyšetřování. Obdobně se postupuje při každém dalším neskončení vyšetřování v prodloužené lhůtě k jeho skončení.

§ x22

Skončení vyšetřování

(1) Považuje-li policejní orgán vyšetřování za skončené, umožní obviněnému, jeho obhájci a poškozenému, který podal návrh podle § 69I43 odst. 3 starého tr.ř. a požádal o možnost prostudovat spis, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé, v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného, jeho obhájce a poškozeného nejméně 3 dny předem. Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného, obhájce a poškozeného zkrátit. Nepovažuje-li policejní orgán doplnění vyšetřování navržené obviněným, jeho obhájcem nebo poškozeným za nutné, učiní o tom záznam ve spise a o odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo jeho obhájce anebo poškozeného. Obviněného, který využil práva uvedeného v § 12 odst. 3/§ 2 odst. 14 starého tr. ř., policejní orgán zároveň vyzve, aby se vyjádřil, zda a v jakém rozsahu požaduje přeložení písemností podle § 12 odst. 7/§ 28 odst. 4 starého tr.ř.

(2) Obviněný, který má obhájce, může, jestliže jsou mu tyto skutečnosti v této době známy, nejpozději při prostudování spisu namítat, že přípravné řízení nebylo provedeno podle trestněprocesního zákona, neboť v něm byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy a takové porušení procesních předpisů nelze napravit v řízení před soudem, zejména že úkon v přípravném řízení provedla osoba nebo orgán, u kterých je dán důvod pro vyloučení, úkon v přípravném řízení byl proveden nepříslušným orgánem, v záznamu o sdělení obvinění je nesprávně vymezený skutek nebo nebyla dodržena zákonná lhůta pro seznámení se se spisem. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží, o tomto musí být obviněný poučen.

(3) Nevyužijí-li obviněný, jeho obhájce nebo poškozený možnosti prostudovat spisy, ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom policejní orgán záznam do spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo.

(4) Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby nebo jiného návrhu, na jehož podkladě se koná řízení před soudem, se seznamem navrhovaných důkazních prostředků a zdůvodněním, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazních prostředků, nebo učiní návrh na vydání některého z rozhodnutí uvedených v § x24 až x26, § f0/§ 307starého tr. ř. nebo § f06/§ 309 starého tr.ř.

Díl 2

Rozhodnutí ve vyšetřování

§ x24

Postoupení věci jinému orgánu

(1) Státní zástupce rozhodne o postoupení věci jinému orgánu, jestliže výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, nebo že jde o trestný čin, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost trestného činu nelze uplatňovat trestní odpovědnost, ale jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek nebo kázeňské, disciplinární anebo kárné provinění. Ustanovení § x12 odst. 2 se použije obdobně.

(2) Proti usnesení podle odstavce 1 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, která má odkladný účinek.

(3)Usnesení o postoupení věci, ve které bylo vedeno trestní stíhání pro zločin, doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství; to neplatí, jde-li o usnesení vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem.

§ x25

Zastavení trestního stíhání

(1) Státní zástupce rozhodne o zastavení trestního stíhání,

a) je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,

b) není-li tento skutek trestným činem nebo je-li trestným činem, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost trestného činu nelze uplatňovat trestní odpovědnost a není dán důvod k postoupení věci[TLM3] ,

c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,

d) je-li trestní stíhání nepřípustné,

e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo

f) zanikla-li trestnost činu.

(2) Státní zástupce může rozhodnout o zastavení trestního stíhání, pokud

a) shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování obžaloby v řízení před soudem, nebo

b) na dalším trestním stíhání není veřejný zájem, zejména

1. je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který byl obviněnému pro jiný čin již uložen nebo který jej podle očekávání postihne,

2. bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, disciplinárně, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem anebo mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem s působností v trestních věcech, i když nesplňují některou z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a toto rozhodnutí lze považovat za postačující,

3. jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo,

4. jsou-li náklady spojené s dalším vedením trestního stíhání nebo předpokládaná doba jeho dalšího trvání neúměrné významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo

5. od doby spáchání skutku došlo k podstatné změně poměrů pachatele nebo k podstatné změně společenských poměrů nebo právních předpisů, v jejichž důsledku není přiměřené nebo účelné trvat na trestněprávním postihu pachatele.

(3) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, která má odkladný účinek.

(4) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého z důvodů uvedených v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do 3 dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.

(5)Usnesení o zastavení trestního stíhání vedeného pro zločin doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství; to neplatí, jde-li o usnesení vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem.

§ x26

Přerušení trestního stíhání[K4] 

(1) Státní zástupce přeruší trestní stíhání,

a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,

b) nelze-li obviněného pro těžkou nemoc postavit před soud,

c) není-li obviněný pro duševní poruchu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání,

d) je-li obviněný dočasně vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení nebo je-li jeho trestní stíhání dočasně nepřípustné, nebo

e) jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a dosud neuplynula lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém může být rozhodnutí o přestupku zrušeno, nebo

f) byl-li obviněný vydán nebo předán do ciziny nebo vyhoštěn.

(2) Před rozhodnutím o přerušení trestního stíhání je nutno učinit vše, čeho je třeba k zajištění úspěšného provedení trestního stíhání. Zajištění věcí uvedených v § g3 odst. 1 písm. a) a e) až g) trvá i během přerušení trestního stíhání.Pomine-li důvod přerušení, státní zástupce rozhodne, že se v trestním stíhání pokračuje. Nastane-li během přerušení důvod pro zastavení trestního stíhání, státní zástupce rozhodne o zastavení trestního stíhání.

(3) Po právní moci rozhodnutí o přerušení trestního stíhání podle odstavce 1 písm. e) podá státní zástupce podnět příslušnému správnímu orgánu ke zrušení rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení. 

(4) O přerušení trestního stíhání je třeba vyrozumět poškozeného, je-li znám.


 [TLM1]V zákoně o SZ se vyloučí dohled nad tímto postupem.

 [TLM2]Do protokolace

 [TLM3]Podle mě by tedy taky mělo být doplněno zastavení trestní stíhání.

 [K4]Řešit případně u TOPO připomínku: uvést zvláštní důvod přerušení trestního stíhání u obviněných právnických osob, pokud je zcela nedostupná a jsou nedostupné i jakékoli její orgány, a věc nelze z tohoto důvodu náležitě objasnit. Podle stávajícího trestního řádu je tento problém řešitelný jen velmi obtížně.

Dále bude řešeno posílení oportunity (prázdné skořápky).