§ 69 (c46) Poškozený s majetkovým nárokem vůči obviněnému

(1) Poškozený, který má vůči obviněnému majetkový nárok, může již v přípravném řízení navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obviněnému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obviněný na jeho úkor trestným činem získal.

(2) Majetkový nárok je třeba uplatnit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování; je-li sjednána dohoda o vině a trestu, nejpozději při prvním jednání o takové dohodě. Z návrhu podle odstavce 2 musí být zřejmé, z jakých důvodů a v jaké výši nebo rozsahu se majetkový nárok uplatňuje. Důvod a výši majetkového nároku je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen. Není-li pro učinění rozhodnutí o majetkovém nároku dán dostatečný podklad a nebrání-li tomu důležité důvody, zejména potřeba vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu bez zbytečných průtahů, soud poškozenému sdělí, jakým způsobem může podklady doplnit, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, kterou mu zároveň určí.

(3) Za včasné uplatnění majetkového nároku poškozeného podle odstavce 2 se považuje i případ, kdy soud opomene před zahájením dokazování přečíst návrh poškozeného, aby obviněnému byla uložena povinnost k uspokojení jeho majetkového nároku a v jakém rozsahu, ale toto opomenutí napraví v průběhu hlavního líčení a umožní obviněnému, aby se k tomu vyjádřil a navrhl doplnění dokazování.

(4) Majetkový nárok nelze uplatnit, bylo-li již o něm rozhodnuto v občanskoprávním nebo v jiném řízení. V řízení o trestném činu zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku) nemůže nárok na náhradu škody uplatnit poškozený, vůči němuž má pachatel pravomocným a vykonatelným rozhodnutím soudu v řízení ve věcech občanskoprávních stanovenou výši vyživovací povinnosti.

(4) Nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení přechází i na právního nástupce poškozeného.

(5) Orgány činné v trestním řízení při poučení prováděném v přípravném řízení upozorní poškozeného také na to, že může dojít k sjednání dohody o vině a trestu a že v takovém případě je možné uplatnit majetkový nárok nejpozději při prvním jednání o takové dohodě; to neplatí v řízení proti uprchlému. Je-li vedeno řízení pro trestný čin, o němž lze rozhodnout trestním příkazem, upozorní orgány činné v trestním řízení při poučení prováděném v přípravném řízení poškozeného zejména na to, že takto může být rozhodnuto ihned po podání obžaloby, aniž by ve věci bylo nařízeno hlavní líčení. Poškozeného je v takovém případě třeba poučit o povaze trestního příkazu a o možnosti rozhodnout o jeho majetkovém nároku, bude-li předtím řádně

Žádný komentář

Napsat komentář