§ 2 Presumpce neviny

(1) Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.

(2) Ten, proti němuž se řízení vede, není povinen dokazovat svoji nevinu.

(3) Jsou-li po provedení a zhodnocení všech důkazů pochybnosti o jakékoli důležité skutečnosti z hlediska viny, je nutno rozhodnout ve prospěch obviněného.

Author: mvasicek

Jeden komentář
  1. 1+2 Jasně.
    3 – Je – li po provedení dokazování jakákoliv pochybnost o vině nebo o zákonnosti průběhu vyšetřování, je rozhodnuto ve prospěch obviněného.

    – „pochybnosti o důležité skutečnosti“ je trochu neurčité a vágní, což by mohlo vést k teoretickému využívání obhajobou a k průtahům v řízení, NS by termín musel judikaturou vyjasnit a stanovit limity.

Napsat komentář