Díl 1

Příprava hlavního líčení

§ y14

Náhradní soudce

(1) Má-li hlavní líčení konané před senátem podle očekávání trvat delší dobu, předseda senátu v případě potřeby zařídí, aby se ho zúčastnil jeden nebo dva náhradní soudci nebo přísedící.

(2) Náhradní soudce nebo přísedící má při hlavním líčení postavení člena senátu. Porady a hlasování se účastní jen v tom případě, je-li přibrán na místo soudce nebo přísedícího, kterému zabránila nějaká překážka v další účasti na hlavním líčení. Soudce nebo přísedící, za něhož nastoupil náhradní soudce nebo přísedící, se hlavního líčení dále již neúčastní.

§ y15

Nařízení hlavního líčení

 (1) Den hlavního líčení stanoví předseda senátu tak, aby obviněný od doručení předvolání a státní zástupce a obhájce od vyrozumění měli alespoň lhůtu 5 pracovních dnů k přípravě. Tuto lhůtu lze zkrátit jen s jejich souhlasem. U ostatních osob, které se k hlavnímu líčení předvolávají nebo o něm vyrozumívají, je třeba zachovat zpravidla alespoň třídenní lhůtu. V předvolání k hlavnímu líčení je třeba obviněného upozornit na následky nedostavení se k hlavnímu líčení, včetně uvedení podmínek, při jejichž splnění je možné konat hlavní líčení v jeho nepřítomnosti. Má-li zúčastněná osoba opatrovníka, předvolání zúčastněné osoby k hlavnímu líčení se vhodným způsobem uveřejní.

(2) O hlavním líčení se vyrozumí státní zástupce, opatrovník a obhájce obviněného, jakož i poškozený a zúčastněná osoba. Mají-li poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, vyrozumějí se o hlavním líčení jen jejich zmocněnci. Poškozeného je třeba ve vyrozumění upozornit, že nedostaví-li se k hlavnímu líčení, bude se o jeho majetkovém nároku rozhodovat na podkladě jeho návrhu, je-li obsažen ve spise nebo dojde-li soudu dříve, než se přikročí k dokazování.

(3) Při nařízení hlavního líčení učiní předseda senátu také všechna opatření potřebná k zajištění jeho řádného průběhu a k tomu, aby věc bylo možné projednat a rozhodnout bez odročení.

§ y16

Přeložení nebo zrušení hlavního líčení

Předseda senátu přeloží nebo zruší nařízené hlavní líčení, objeví-li se překážka, pro kterou nelze hlavní líčení provést. Při přeložení hlavního líčení stanoví nový termín, kdy se bude konat hlavní líčení. Zrušit hlavní líčení je možné, jen pokud to vyžaduje povaha úkonu nebo skutečnosti, pro které hlavní líčení není možné provést a nelze stanovit nový termín konání hlavního líčení. Odpadne-li překážka, pro kterou muselo být hlavní líčení zrušeno, je třeba bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § y1aa odst. 2 po odpadnutí překážky, nařídit hlavní líčení nebo učinit jiný úkon směřující ke skončení věci. Ustanovení § y1aa odst. 2 poslední věta se použije obdobně.

§ y17

Místo konání hlavního líčení

Hlavní líčení se koná v budově soudu; na jiném místě se může konat, považuje-li to předseda senátu z bezpečnostních, výchovných nebo jiných důvodů za vhodné.

Díl 2

Výjimky z veřejnosti hlavního líčení

§ y18

Vyloučení veřejnosti

(1) Veřejnost může být z účasti na hlavním líčení nebo jeho části vyloučena, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo utajované informace, mravnost nebo nerušený průběh jednání, bezpečnost anebo jiný důležitý zájem zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka. K témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná přiměřená opatření. Vystupuje-li před soudem osoba uvedená v e13/§ 102a bez utajení totožnosti, podoby nebo jiných osobních údajů, předseda senátu veřejnost vyloučí vždy.

(2) O vyloučení veřejnosti rozhodne soud po slyšení přítomných stran usnesením, které veřejně vyhlásí.    

(3) I když veřejnost byla vyloučena, může předseda senátu z důležitých důvodů povolit jednotlivým osobám účast na hlavním líčení. Na žádost obviněného povolí účast 2 jeho důvěrníkům, které si obviněný zvolí. Je-li obviněných více, má právo na volbu důvěrníků každý z nich. Pokud by tak celkový počet důvěrníků vzrostl na více než 6 a obvinění se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr předseda senátu. Na žádost poškozeného předseda senátu povolí účast 2 jeho důvěrníkům, které si poškozený zvolí; věta třetí a čtvrtá se použije obdobně. Hlavního líčení se mohou účastnit jako důvěrníci jen takové osoby, proti nimž nemá předseda senátu námitky.

(4) Byla-li veřejnost vyloučena z důvodu ohrožení utajovaných informací, předseda senátu upozorní přítomné osoby na trestní následky vyzrazení informací, které se při jednání dozvědí, nepovolaným osobám; může také zakázat, aby si činily poznámky.

§ y19

Omezení účasti veřejnosti

 Předseda senátu může odepřít přístup k hlavnímu líčení dětem a těm,
u nichž je obava, že by mohli rušit důstojný průběh hlavního líčení, aniž by byla vyloučena veřejnost. Může také učinit nezbytná opatření proti přeplňování jednací síně.

Díl 3

Přítomnost osob při hlavním líčení a výjimky z ní

§ y20

Přítomnost osob při hlavním líčení a možnost jeho konání v nepřítomnosti obviněného

(1) Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu, protokolujícího úředníka nebo zapisovatele a státního zástupce.

(2) V nepřítomnosti obviněného lze hlavní líčení konat, jen když má soud za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez jeho přítomnosti, a

a) obviněný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a byl upozorněn na následky jeho nedostavení se k hlavnímu líčení, a

b) bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání, obviněný byl po zahájení trestního stíhání vyslechnut některým orgánem činným v trestním řízení o skutku, který je předmětem obžaloby, a byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování podle § x22.

(3) Hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného nelze konat v řízení o zločinu, je-li obviněný ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody. To neplatí, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2 a obviněný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti.

(4) V případech nutné obhajoby nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce, nejde-li o případ, kdy se obviněný obhájce vzdal.

(5) Má-li zúčastněná osoba opatrovníka, hlavní líčení se provede i v nepřítomnosti zúčastněné osoby, a to bez ohledu na to, zda se o něm dozvěděla.

§ y20a

Omezení účasti jiných stran na hlavním líčení

Poškozený a zúčastněná osoba a jejich zmocněnci mají právo se osobně zúčastnit hlavního líčení. Předseda senátu může na nezbytnou dobu omezit účast poškozeného a zúčastněné osoby na hlavním líčení jen z důvodu potřeby vyslechnout obviněného nebo jinou osobu v jejich nepřítomnosti, je-li to nezbytné z hlediska objasnění věci.

§ y21

Vykázání osoby

(1) Osobu, která v průběhu hlavního líčení ruší pořádek a jejíž stálá přítomnost při něm není nutná, může předseda senátu vykázat z jednací síně.

(2) Obviněný může být vykázán jen usnesením senátu po předchozí výstraze, a to jen na dobu nezbytně nutnou. Jakmile mu byl povolen znovu přístup do jednací síně, sdělí mu předseda senátu podstatný obsah jednání konaného v jeho nepřítomnosti, aby se k němu mohl vyjádřit.

§ y22

Zjištění přítomnosti osob

 (1) Před počátkem hlavního líčení předseda senátu zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k hlavnímu líčení předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost. U osob, u kterých je třeba zachovat lhůtu k přípravě, zjistí, zda tato lhůta byla zachována.

(2) Jestliže se některá z předvolaných osob nedostavila, předseda senátu po slyšení přítomných stran zahájí hlavní líčení nebo je přeloží z důvodu, že je bez účasti takové osoby nelze provést.

(3) Jestliže u některé z osob uvedených v odstavci 1 nebyla zachována lhůta k přípravě a tato osoba trvá na jejím zachování, předseda senátu hlavní líčení přeloží a poskytne jí novou lhůtu k přípravě.

Díl 4

Počátek hlavního líčení

§ y22a

Sdělení věci

Předseda senátu po provedení úkonů uvedených v § y22 zahájí hlavní líčení sdělením věci, která bude projednávána.

§ y23

Přednesení obžaloby

Po sdělení věci předseda senátu vyzve státního zástupce, aby přednesl podstatné body obžaloby s odůvodněním v rozsahu potřebném pro porozumění obžalobě a uvedl, které skutečnosti považuje za nesporné a zda po jejím podání nastala nějaká skutečnost významná z hlediska dalšího řízení. Ve zbytku se odkáže na písemné vyhotovení obžaloby.

§ y24

Zjištění ve vztahu k poškozenému

(1) Po přednesení obžaloby se předseda senátu dotáže poškozeného, který je obětí podle zákona o obětech trestných činů, zda žádá, aby mohl učinit prohlášení o tom, jaký na něj měl dopad spáchaný trestný čin, a to i v případě, že prohlášení učinil písemně. Pokud o to poškozený požádá, je předseda senátu povinen žádosti vyhovět a umožnit mu učinit ústní prohlášení v závěrečné řeči. Ústní prohlášení poškozeného lze přerušit jen tehdy, jestliže se poškozený zřejmě odchyluje od podstaty a účelu takového prohlášení. Ústní prohlášení může trvat nejdéle 30 minut; v odůvodněných případech může soud na žádost poškozeného tuto dobu prodloužit, případně jej ve zbytku odkázat na písemné vyjádření.

(2) Předseda senátu se dále poškozeného dotáže, zda navrhuje, aby obviněnému byla uložena povinnost k uspokojení jeho majetkového nároku a v jakém rozsahu. Nedostavil-li se poškozený k hlavnímu líčení a je-li jeho návrh obsažen ve spisu, předseda senátu jej přečte.

(3) Pokud soud zjistí, že práva poškozeného uplatňuje osoba, které zřejmě tato práva nepříslušejí, rozhodne o tom, že tato práva nemůže v trestním řízení uplatňovat podle § 67 odst. 5 nového tř.

(4) Jsou-li splněny důvody uvedené v § 69 odst. 4 nového tr.ř., soud rozhodne, že poškozený nemůže svůj majetkový nárok uplatnit v trestním řízení. Takové rozhodnutí nebrání uplatnění majetkového nároku poškozeného v jiném než trestním řízení.

§ y25

Zjištění stanoviska obviněného k obžalobě

(1) Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného předseda senátu vyzve obviněného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména zda se cítí být nevinný nebo vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné; přitom jej poučí o následcích spojených s takovým vyjádřením. Dále jej upozorní na jeho právo prohlásit svou vinu a poučí jej o následcích spojených s takovým prohlášením. Pokud se obviněný k těmto skutečnostem již vyjádřil po doručení obžaloby, předseda senátu sdělí podstatný obsah jeho vyjádření
a   dotáže se jej, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce nějakým způsobem změnit.

(2) Vyjádření k obžalobě může za obviněného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obviněného, nemůže však za něj učinit doznání nebo prohlášení o vině.

§ y25a

Zjištění stanoviska zúčastněné osoby

Má-li být podle návrhu státního zástupce zabrána věc nebo část majetku zúčastněné osobě, předseda senátu vyzve zúčastněnou osobu, aby se vyjádřila k tomuto návrhu, zejména zda s ním souhlasí a které skutečnosti považuje za nesporné. Nedostavila-li se zúčastněná osoba k hlavnímu líčení a je-li její vyjádření obsaženo ve spisu, předseda senátu je přečte.

Díl 5

Prohlášení významná pro dokazování[TLM1] 

§ y26

Dohoda o vině a trestu

(1) Má-li předseda senátu s ohledem na vyjádření obviněného podle § y25 nebo jiné skutečnosti za to, že by v daném případě bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, poučí obviněného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí stanovisko obviněného, státního zástupce a poškozeného, je-li přítomen, k takovému postupu. Vyjádří-li se státní zástupce a obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu hlavní líčení na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, hlavní líčení odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a trestu může podat i státní zástupce nebo obviněný, předseda senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.

(2) Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s  obviněným; jde-li o případ nutné obhajoby, sjednává státní zástupce dohodu s obviněným vždy za přítomnosti obhájce. Jednání o dohodě se účastní též poškozený, pokud je přítomen při hlavním líčení. Při sjednávání dohody o vině a trestu státní zástupce postupuje přiměřeně podle § f1. Bylo-li hlavní líčení odročeno, státní zástupce bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě vyrozumí soud o výsledku jednání.

(3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, pokračuje se v hlavním líčení. Státní zástupce nejprve přednese obsah sjednané dohody o vině a trestu a navrhne soudu její schválení. Nedošlo-li k dohodě o rozsahu a způsobu uspokojení majetkového nároku poškozeného, státní zástupce na tuto skutečnost soud upozorní.

(4) Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu se v hlavním líčení postupuje přiměřeně podle § f5 odst. 3 až 5 a § f6.

(5) Pokud k sjednání dohody o vině a trestu nedošlo nebo soud dohodu o vině a trestu neschválí, pokračuje se v hlavním líčení na podkladě původní obžaloby. V dalším řízení se k sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny učiněným obviněným pro účely jejího sjednání, nepřihlíží, ledaže obviněný požádá, aby takové prohlášení bylo posouzeno jako prohlášení viny podle § y27.

§ y27

Prohlášení viny

(1) Pokud nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu, může obviněný prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě; v prohlášení viny se může odchýlit od skutkových tvrzení nebo právní kvalifikace uvedených v obžalobě, pokud s tím státní zástupce souhlasí.

(2) Pokud obviněný učiní prohlášení podle odstavce 1, soud v rozsahu prohlášení postupuje přiměřeně podle § f5 odst. 3. 

(3) Předseda senátu před rozhodnutím o přijetí prohlášení viny zjistí stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, pokud jsou přítomni při hlavním líčení.

(4) Soud po prohlášení viny obviněným rozhodne, zda takové prohlášení přijímá nebo nepřijímá. Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se skutkovým stavem vyplývajícím ze spisu nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného, anebo se prohlášení viny odchyluje od obžaloby a státní zástupce s takovými změnami nevyslovil souhlas. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran.

(5) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obviněný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu; tím není dotčena možnost vyslýchat obviněného k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu.

(6) Soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat.

(7) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny nepřijímá, k prohlášení viny se nepřihlíží.

§ y28

Nesporné skutečnosti

(1) Po zjištění stanoviska obviněného k obžalobě, nedošlo-li ke sjednání dohody o vině a trestu ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a  obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.

 (2) Po zjištění stanoviska zúčastněné osoby k návrhu na uložení zabrání věci nebo zabrání části majetku může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností rozhodných pro uložení ochranného opatření, které zúčastněná osoba a  státní zástupce označili za nesporné, pokud nejde zároveň o skutečnosti rozhodné pro posouzení viny obviněného a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.

Díl 6

Dokazování

Oddíl 1

Vymezení rozsahu dokazování

§ y28a

Rozsah dokazování určuje soud. V hlavním líčení se provádějí důkazní prostředky, jejichž provedení navrhne některá ze stran a předseda senátu shledá takový návrh důvodným; pro účely posouzení návrhu může předseda senátu stranu vyzvat, aby svůj návrh zdůvodnila. Soud doplňuje dokazování nad rámec návrhů stran v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí, při tom však nemá nahrazovat procesní aktivitu státního zástupce a obhájce obviněného.

§ y28b

Na počátku dokazování předseda senátu uvede, které důkazní prostředky hodlá v hlavním líčení provést.

§ y28c

Strany mohou v průběhu hlavního líčení upustit od svého návrhu na provedení určitého důkazního prostředku. Státní zástupce nebo obviněný mohou navrhnout, aby důkazní prostředek navržený jinou stranou, která od jeho provedení upustila, byl přesto proveden.

§ y28d

Po provedení všech důkazních prostředků vyzve předseda senátu strany, aby se vyjádřily, zda navrhují doplnění dokazování. Pokud soud dokazování nedoplní, rozhodne o zamítnutí návrhů stran na provedení důkazních prostředků, kterým nevyhověl. Návrh na doplnění dokazování může soud zamítnout i v případě, že

  1. státní zástupce navrhuje provést důkazní prostředek, o kterém věděl již v době podání obžaloby, ale bez vážného důvodu jeho provedení tehdy nenavrhl, nebo
  2. obviněný, zúčastněná osoba nebo poškozený navrhují provést důkazní prostředek,
    o kterém věděli již v době doručení výzvy podle § y7a, ale bez vážného důvodu jeho provedení tehdy nenavrhli.

§ y28e

(1) Shledá-li soud vzhledem k obsahu závěrečných řečí nebo posledního slova anebo při závěrečné poradě, že je třeba ještě některou okolnost objasnit, rozhodne, že dokazování bude v potřebném rozsahu doplněno, a v hlavním líčení pokračuje.

(2) Po doplnění dokazování je třeba vždy znovu dát slovo k závěrečným řečem a poslednímu slovu.

Oddíl 2

Výslech obviněného a důkazní použitelnost protokolu o výslechu

§ y29

Výslech obviněného

Obviněného je třeba vyslechnout k obsahu obžaloby, a uplatnil-li poškozený majetkový nárok, též k tomuto nároku. Je-li obviněných několik, předseda senátu může učinit opatření, aby obviněný byl vyslýchán v nepřítomnosti spoluobviněných. Obviněného je však třeba seznámit s obsahem výpovědi spoluobviněných, kteří byli vyslýcháni v jeho nepřítomnosti, a umožnit mu se k němu vyjádřit a klást spoluobviněným otázky, jakmile je to možné.

§ y30

Použitelnost protokolu o výslechu

(1)Protokol o dřívějším výslechu obviněného provedeném po zahájení trestního stíhání lze v hlavním líčení použít pro účely získání důkazu, pokud byl výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona, a

a) obviněný odepřel vypovídat,

b) objevily se podstatné rozpory mezi dřívější výpovědí obviněného a jeho výpovědí v hlavním líčení; na tyto rozpory je třeba jej upozornit a dotázat se na jejich příčinu, nebo

c) hlavní líčení se koná v nepřítomnosti obviněného.   

(2) Odchyluje-li se obviněný v podstatných bodech od výpovědi učiněné v přípravném řízení před zahájením trestního stíhání podle § x9, může mu být protokol o jeho výslechu anebo jeho příslušné části předestřeny k vysvětlení rozporů, aby soud mohl v rámci volného hodnocení důkazů posoudit věrohodnost a pravdivost jeho výpovědi učiněné v hlavním líčení. Předestření spočívá v reprodukci těch částí protokolu o výslechu, ke kterým se má obviněný vyjádřit a vysvětlit rozpory mezi nimi a svojí výpovědí. Protokol o výslechu, který byl předestřen, nemůže být podkladem výroku o vině obviněného, a to ani ve spojení s jinými ve věci provedenými důkazními prostředky.

Oddíl 3

Výslech jiných osob[TLM2]  a důkazní použitelnost protokolu o výslechu

§ y31

Opatření při výslechu

(1) Předseda senátu vyslechne zúčastněnou osobu a poté poškozeného zpravidla na počátku dokazování ihned po výslechu obviněného a nebyli-li přítomni při výslechu obviněného, seznámí je s obsahem jeho výpovědi a umožní jim se k němu vyjádřit a klást obviněnému otázky.

(2) Předseda senátu dbá na to, aby osoba ještě nevyslechnutá nebyla přítomna při výslechu obviněného a jiných osob.

(3) Je-li obava, že vyslýchaná osoba v přítomnosti obviněného nevypoví pravdu, případně jde-li o osobu, u níž jsou dány důvody pro její utajení, předseda senátu učiní opatření vhodná k zajištění její bezpečnosti nebo utajení, případně vykáže obviněného po dobu výslechu takové osoby z jednací síně. Po návratu do jednací síně však musí být obviněný seznámen s obsahem výpovědi takové osoby, může se k ní vyjádřit, a aniž by se s vyslýchanou osobou setkal, může jí prostřednictvím předsedy senátu klást otázky.

§ y32

Použitelnost protokolu o výslechu se souhlasem nebo v nepřítomnosti obviněného

Protokol o dřívějším výslechu osoby, která má v řízení před soudem postavení spoluobviněného, zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka, lze v hlavním líčení použít k získání důkazu, pokud byl její výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona, i když nebyla obviněnému ani jeho obhájci poskytnuta možnost, aby mu byl přítomen, jestliže soud nepovažuje osobní výslech za nutný, státní zástupce s tím souhlasí a 

a) obviněný s tím souhlasí,

b) obviněný se bez řádné a včasné omluvy nedostavil k hlavnímu líčení, k němuž byl řádně a včas předvolán, nebo požádal, aby se hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti, ač byl předem upozorněn na následky s tím spojené, nebo

c) obviněný, který byl řádně a včas předvolán k hlavnímu líčení, se bez vážného důvodu z jednací síně vzdálil, ač byl předem upozorněn na následky opuštění jednací síně.

§ y33

Použitelnost protokolu o výslechu z důvodu nemožnosti osobního výslechu

Protokol o dřívějším výslechu osoby, která má v řízení před soudem postavení spoluobviněného, zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka, lze v hlavním líčení použít k získání důkazu, pokud byl její výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona, i když nebyla obviněnému ani jeho obhájci poskytnuta možnost, aby mu byl přítomen, pokud

a) taková osoba zemřela nebo se stala nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelnou, přičemž její výslech nelze v procesně použitelné formě zajistit ani s využitím justiční spolupráce, onemocněla chorobou, která natrvalo nebo po dohlednou dobu znemožňuje její výslech nebo výslech nelze z jiných obdobně závažných důvodů provést, nebo

b) byl výslech proveden jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon podle § x10 a trvají důvody, pro které nelze takovou osobu vyslechnout v řízení před soudem, přičemž její výslech nelze v procesně použitelné formě zajistit ani s využitím justiční spolupráce.

§ y34

Použitelnost protokolu o výslechu při odepření nebo změně výpovědi

(1) Protokol o dřívějším výslechu osoby, která má v řízení před soudem postavení spoluobviněného, zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka, lze v hlavním líčení použít k získání důkazu, pokud byl její výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona a tato osoba v hlavním líčení bez oprávnění odepřela vypovídat nebo se v podstatných bodech odchyluje od své dřívější výpovědi a

a) obviněný nebo jeho obhájce měli možnost se tohoto dřívějšího výslechu zúčastnit a klást vyslýchané osobě otázky,

b) bylo zjištěno, že taková osoba byla vystavena násilí, zastrašování, podplácení nebo příslibu jiných výhod a tak vedena k tomu, aby nevypovídala nebo vypovídala křivě, nebo

c) obsah výpovědi byl ovlivněn průběhem výslechu v hlavním líčení, zejména v důsledku chování obviněného nebo přítomné veřejnosti.

(2) Před použitím protokolu podle odstavce 1 předseda senátu vyslýchanou osobu upozorní na rozpor ve výpovědích a dotáže se jí na jeho příčinu.

(3) Protokol o dřívějším výslechu osoby, která má v řízení před soudem postavení spoluobviněného, zúčastněné osoby, poškozeného nebo svědka a v hlavním líčení využila svého práva odepřít výpověď, lze v hlavním líčení použít k získání důkazu jen za předpokladu, že tato osoba byla před tímto výslechem o svém právu odepřít výpověď řádně poučena a výslovně prohlásila, že tohoto práva nevyužívá, výslech byl proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona a obviněný nebo jeho obhájce měl možnost se tohoto výslechu zúčastnit a klást vyslýchané osobě otázky.

§ y34a

Použitelnost protokolu o výslechu dítěte

Protokol o dřívějším výslechu dítěte lze v hlavním líčení použít k získání důkazu i bez splnění podmínek uvedených v § y32 a y33/§ 211 odst. 1 a 2, pokud byl výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením trestněprocesního zákona. Osoba, která byla k výslechu přibrána, se podle potřeby vyslechne ke správnosti a úplnosti zápisu, ke způsobu, jímž byl výslech prováděn, jakož i ke způsobu, jímž vyslýchané dítě vypovídalo.

§ y35

Předestření protokolu o výslechu

Odchyluje-li se vyslýchaná osoba v podstatných bodech od své dřívější výpovědi a nejde-li o případ, kdy lze protokol o výslechu osoby použít k získání důkazu, může jí být protokol o jejím dřívějším výslechu anebo jeho příslušné části pouze předestřeny k vysvětlení rozporů v jejích výpovědích; ustanovení § y30 odst. 2 se jinak použije obdobně.

§ y36

Použitelnost protokolu o výslechu znalce a znaleckého posudku

(1) Protokol o dřívějším výslechu znalce nebo jeho písemný znalecký posudek lze v hlavním líčení použít k získání důkazu, jestliže byl před podáním znaleckého posudku řádně poučen, nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti znaleckého posudku, státní zástupce s tím souhlasí a

a) obviněný s tím souhlasí,

b) obviněný se bez řádné a včasné omluvy nedostavil k hlavnímu líčení, k němuž byl řádně a včas předvolán, nebo požádal, aby se hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti, ač byl předem upozorněn na následky s tím spojené, nebo

c) obviněný, který byl řádně a včas předvolán k hlavnímu líčení, se bez vážného důvodu z jednací síně vzdálil, ač byl předem upozorněn na následky opuštění jednací síně.

(2) Ustanovení § y31 až § y35 se nepoužijí.

Oddíl 4

Provedení dokazování

§ y37

Provedení výslechu osoby a protokol o jejím výslechu

Osobu je třeba v hlavním líčení osobně vyslechnout, nestanoví-li trestněprocesní zákon jinak. Protokol o dřívějším výslechu osoby se přečte. Namísto čtení protokolu o výslechu lze sdělit podstatný obsah tvrzení, jež vyslýchaná osoba uvedla, anebo přehrát záznam pořízený o výslechu. Je-li namísto čtení protokolu o výslechu sdělen jeho obsah, kterákoli ze stran může požádat o nahlédnutí do protokolu o výslechu nebo o přečtení jeho určité části, kterou považuje za významnou na podporu svých tvrzení. Byl-li o výslechu pořízen záznam, kterákoli ze stran může požádat o přehrání záznamu nebo jeho určité části. Předseda senátu takové žádosti vyhoví, § 9a nového tr.ř. tím není dotčen.

§ y37a

Protokol o rekognici a záznam o jejím provedení

Protokol o rekognici se přečte, omezení použitelnosti protokolu o výslechu v hlavním líčení se nepoužijí. Považuje-li to předseda senátu za potřebné, nebo požádá-li o to některá ze stran, přehraje se záznam o rekognici, byl-li pořízen.

§ y38

Provedení dokazování věcí, daty nebo listinou

(1) Předseda senátu uvede, které věci, data uchovávaná v elektronické podobě a listiny mají sloužit k získání důkazu a předloží je stranám k nahlédnutí nebo prohlédnutí.


(2) Považuje-li to předseda senátu za potřebné nebo požádá-li o to některá ze stran,

a) umožní stranám, aby si věc podrobně prohlédly,

b) data uchovávaná v elektronické podobě nebo jejich část týkající se dokazované skutečnosti se přehrají nebo se promítne jejich obsah anebo se stranám jinak zpřístupní ve srozumitelné podobě, a to i formou písemného přepisu, prostřednictvím znaleckého posudku nebo výslechem znalce,

c) listina nebo její část týkající se dokazované skutečnosti se přečte nebo se promítne anebo se jinak zobrazí její obsah.

§ y39

Osoby provádějící dokazování v hlavním líčení

(1) Předseda senátu provádí dokazování v případě, kdy trestněprocesní zákon nestanoví jinak, a doplňuje dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí. Neprovádí-li dokazování výslechem osoby předseda senátu, provede vždy sám zákonné poučení osoby před zahájením jejího výslechu.

(2) Státní zástupce provádí důkazní prostředky, jejichž provedení v řízení před soudem navrhl.

(3) Důkazní prostředky, jejichž provedení v řízení před soudem navrhl obviněný nebo jeho obhájce, provádí obhájce obviněného. Obviněný, který nemá obhájce, může požádat, aby mohl jím navržený důkazní prostředek provést. Předseda senátu takovému návrhu vyhoví, pokud tomu nebrání vážný důvod, zejména nejde-li o případ, kdy považuje za potřebné provést důkazní prostředek sám z důvodů uvedených v odstavci 5.

(4) Předseda senátu může na žádost umožnit poškozenému nebo zúčastněné osobě anebo jejich zmocněncům, aby provedli jimi navržený důkazní prostředek.

(5) V případech uvedených v odstavci 2 a odstavci 3 větě první předseda senátu provede dokazování sám, pokud to považuje za potřebné s ohledem na řádné objasnění skutečnostidůležité pro rozhodnutí, nebo jde o výslech obviněného, výslech dítěte, osoby, která je zvlášť zranitelnou obětí podle zákona o obětech trestných činů, nemocné nebo zraněné osoby, anebo jestliže by provedení dokazování některou z výše uvedených osob nebylo z jiného důvodu vhodné. Jestliže je provedení stejného důkazního prostředku navrhováno více stranami, rozhodne předseda senátu po vyjádření stran o tom, která z nich důkazní prostředek provede.

(6) Provádění dokazování jinou osobou může předseda senátu přerušit nebo jeho provádění převzít, není-li prováděno v souladu se zákonem, na vyslýchaného je vyslýchajícím činěn nátlak nebo je výslech veden jiným nevhodným způsobem. Předseda senátu může výslech přerušit také v případě, že předseda senátu nebo jiný člen senátu považuje za nezbytné položit vyslýchanému otázku, jejíž položení není možné odložit na dobu po provedení takového výslechu nebo jeho části.

§ y39a

Námitky

Strany mohou vznášet námitky proti způsobu provádění dokazování; v případě výslechu mohou zejména vznést námitku proti přípustnosti otázky položené vyslýchajícím. Důvodnost námitky posoudí předseda senátu. Pokud vyhoví námitce proti přípustnosti otázky, vyslýchaná osoba není povinna na otázku odpovědět; otázka se zapíše do protokolu s uvedením důvodu, pro který není přípustná.

§ y39b

Kladení otázek vyslýchané osobě

Předseda senátu, pokud neprovádí výslech, a jiní členové senátu mají právo klást vyslýchané osobě otázky po skončení její výpovědi nebo i v jejím průběhu podle § y39 odst. 6. Státní zástupce, obviněný, jeho obhájce a opatrovník, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou po skončení výpovědi osoby nebo její části a po ukončení kladení otázek předsedou senátu a jinými členy senátu klást vyslýchané osobě otázky se souhlasem předsedy senátu. Ustanovení § y39 odst. 6 věta první se použije přiměřeně.

§ y40

Vyjádření stran k provedenému důkaznímu prostředku

Strany mají právo se vyjádřit ke každému důkaznímu prostředku po jeho provedení; vyjádření se zapíše do protokolu. Obviněný musí být po provedení důkazního prostředku  dotázán, zda se k němu chce vyjádřit. Je-li vyjádření rozsáhlé, může ve zbytku odkázat na písemné vyjádření.

Díl 7

Závěr hlavního líčení

§ y42

Závěrečné řeči

(1) Nejsou-li další návrhy na provedení důkazních prostředků, nebo bylo-li rozhodnuto, že se další dokazování provádět nebude, prohlásí předseda senátu dokazování za skončené a udělí slovo k závěrečným řečem. Závěrečná řeč může trvat nejdéle 3 hodiny; v odůvodněných případech může soud na žádost osoby pronášející závěrečnou řeč tuto dobu prodloužit, případně ji ve zbytku odkázat na písemné vyjádření, je-li vyhotoveno.

(2) Po závěrečné řeči státního zástupce promluví poškozený, zúčastněná osoba, obhájce obviněného, popřípadě obviněný; je-li jeho svéprávnost omezena, jeho opatrovník. Má-li poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, promluví zmocněnec. Je-li to třeba, určí předseda senátu pořadí, v němž se po závěrečné řeči státního zástupce ujmou slova jednotlivé oprávněné osoby. Obhájce obviněného, popřípadě obviněný nebo jeho opatrovník, mluví však vždy poslední.

(3) Jestliže se po řeči obhájce nebo obviněného, případně jeho opatrovníka, ujal slova znovu státní zástupce, má obhájce, popřípadě obviněný nebo jeho opatrovník, právo na to odpovědět.

 (4) Závěrečnou řeč může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočuje-li zřejmě z rámce projednávané věci, nebo opakuje-li řečník znovu to, co již v závěrečné řeči uvedl.

§ y43

Právo posledního slova

 Po skončení závěrečných řečí udělí předseda senátu obviněnému poslední slovo. Během tohoto projevu nesmějí být obviněnému kladeny žádné otázky. Poslední slovo může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočuje-li zřejmě z rámce projednávané věci, nebo opakuje-li řečník znovu to, co již v posledním slovu nebo závěrečné řeči uvedl. Poslední slovo může trvat nejdéle 30 minut; v odůvodněných případech může soud na žádost obviněného tuto dobu prodloužit.

Díl 8

Odročení a pokračování v hlavním líčení

§ y45

Odročení hlavního líčení

(1) Předseda senátu odročí hlavní líčení, objeví-li se překážka, pro kterou nelze pokračovat v hlavním líčení, přitom stanoví den, kdy se bude konat další hlavní líčení; odročit hlavní líčení na neurčito je možné, jen pokud to vyžaduje povaha úkonu nebo skutečnost, pro které není možné v hlavním líčení pokračovat. Odpadne-li překážka, pro kterou muselo být hlavní líčení odročeno na neurčito, je třeba bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § y1aa odst. 2 po odpadnutí překážky, nařídit hlavní líčení nebo učinit jiný úkon směřující ke skončení věci. Ustanovení § y1aa odst. 2 poslední věta se použije obdobně.

(2) Dříve než předseda senátu odročí hlavní líčení, zjistí, zda strany nenavrhují další důkazní prostředky, které by bylo třeba provést v příštím hlavním líčení.

§ y46

Pokračování v hlavním líčení

(1) Jestliže není třeba pro podstatnou vadu řízení nebo z jiného důležitého důvodu provést hlavní líčení znovu, sdělí předseda senátu při pokračování v hlavním líčení podstatný obsah dosavadního jednání.

(2) Změnilo-li se složení senátu, předseda senátu se souhlasem státního zástupce a obviněného přečte podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazních prostředků; není-li souhlas dán, musí být hlavní líčení provedeno znovu.

(3) Uplynula-li od předchozího hlavního líčení delší doba, předseda senátu přečte podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazních prostředků; považuje-li to za potřebné, provede některé důkazní prostředky znovu.

(4) Ustanovení § y37 věta druhá až čtvrtá se použije obdobně.

Díl 9

Rozhodnutí soudu v hlavním líčení

§ y47

Podklad pro rozhodnutí

(1) Soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v obžalobě. Právním posouzením skutku v obžalobě není vázán.

(2) Má-li být rozhodnutí o uznání viny obviněného založeno výlučně nebo
v převážné míře na výslechu osoby v případech uvedených v § y33, § y34 odst. 1 a § y34a, jehož se obviněný ani jeho obhájce neměli možnost zúčastnit a klást vyslýchané osobě otázky, soud si zhodnotí[TLM1] , zda výslechu takové osoby v řízení před soudem za účasti obviněného nebo jeho obhájce bránil vážný důvod a zda řízení ve svém celku poskytlo obviněnému nebo jeho obhájci dostatečné vyvažující záruky z hlediska uplatnění práva na obhajobu, které zajistily, aby řízení jako celek bylo spravedlivé.

 (3) Má-li být rozhodnutí o uznání viny obviněného založeno výlučně nebo
v převážné míře na výslechu utajené osoby, soud si zhodnotí[TLM2] , zda byl dán vážný důvod pro její utajení a zda řízení ve svém celku poskytlo obviněnému nebo jeho obhájci dostatečné vyvažující záruky z hlediska uplatnění práva na obhajobu, které zajistily, aby řízení jako celek bylo spravedlivé.

(4) Rozhodnutí o uznání viny obviněného může být založeno výlučně nebo
v převážné míře na výslechu osoby v případě uvedeném v § y32 i bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2 a 3.

 (5) Uznat obviněného vinným jiným trestným činem, než trestným činem, za který daný skutek považovala obžaloba, může soud jen tehdy, pokud byl obviněný na možnost jiného právního posouzení skutku upozorněn a měl možnost se k této změně vyjádřit. Nebyl-li obviněný předem na tuto změnu upozorněn, je třeba jej upozornit ještě před vynesením rozsudku, poučit jej o důsledcích s tím spojených a umožnit mu se ke změně právního posouzení vyjádřit. Má-li být obviněný uznán vinným typově jiným trestným činem, než trestným činem, za který daný skutek považovala obžaloba, poskytne předseda senátu obviněnému nebo státnímu zástupci na jeho žádost znovu lhůtu k přípravě obhajoby nebo obžaloby a hlavní líčení k tomu účelu odročí.       

§ y48

Vrácení věci státnímu zástupci

(1) Ukazují-li výsledky hlavního líčení na podstatnou změnu okolností případu a je-li k objasnění věci třeba dalšího šetření, které lze v řízení před soudem provést jen obtížně, nebo vyjde-li až v průběhu hlavního líčení najevo, že v přípravném řízení došlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v řízení před soudem, může soud vrátit věc státnímu zástupci k došetření.

(2) Soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření také tehdy, ukazují-li výsledky hlavního líčení, že se obviněný dopustil ještě dalšího skutku, který je trestným činem, a státní zástupce o vrácení věci požádá vzhledem k potřebě společného projednání.

(3) Ustanovení § y11/191 se použije obdobně i na vrácení věci podle odstavců 1 a 2.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.

§ y49

Předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti

Shledá-li soud v zažalovaném skutku trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu a soudu, který je podle něj příslušný. Je však povinen rozhodnout věc sám, jde-li pouze o místní nepříslušnost a obviněný ji nevytkl; rovněž je povinen sám věc rozhodnout, měla-li by věc být přikázána nejblíže společně nadřízeným soudem soudu nižšího stupně. Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu nemůže soud, jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.

§ y50

Postoupení věci

(1) Soud postoupí věc jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný čin, nebo že jde o trestný čin, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost trestného činu nelze uplatňovat trestní odpovědnost, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek anebo kázeňské, disciplinární nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat. Ustanovení § x12 odst. 2 se použije obdobně.

(2) Proti usnesení o postoupení podle odstavce 1 může státní zástupce a obviněný podat stížnost, která má odkladný účinek.

§ y51

Zastavení trestního stíhání

(1) Soud zastaví trestní stíhání, shledá-li v hlavním líčení, že je trestní stíhání nepřípustné.

(2) Soud může zastavit trestní stíhání též tehdy, shledá-li v hlavním líčení, že je dán některý z důvodů uvedených v § x25 odst. 2 písm. b).

(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se může týkat jen některého ze skutků, pro které byla podána obžaloba.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 může státní zástupce a obviněný podat stížnost, která má odkladný účinek.

(5) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého z důvodů uvedených v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do 3 dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba jej poučit.

§ y52

Podmíněné zastavení trestního stíhání a schválení narovnání

(1) Soud v hlavním líčení trestní stíhání podmíněně zastaví nebo rozhodne o schválení narovnání, shledá-li okolnosti uvedené v § f0 nebo v § f06/307 nebo 309.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou státní zástupce, obviněný a poškozený podat stížnost, která má odkladný účinek; proti rozhodnutí o schválení narovnání může poškozený podat stížnost jen v případě, že rozhodnutí není v souladu s dohodou o narovnání, kterou uzavřel s obviněným.

§ y53

Přerušení trestního stíhání

  • Předseda senátu přeruší trestní stíhání,

a) shledá-li v hlavním líčení, že je dána některá z okolností uvedených v § x26 odst. 1 písm. b) až f), nebo z důvodu uvedeného v § 9a odst. 2 starého tr. ř., nebo

b) pokud má za to, že zákon, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestní sankci, je v rozporu s ústavním pořádkem a předloží věc Ústavnímu soudu.

(2) Předseda senátu může přerušit trestní stíhání také tehdy, nelze-li obviněnému doručit předvolání k hlavnímu líčení.

(3) Zajištění věcí uvedených v § g3 odst. 1 písm. a) a e) až g) trvá i během přerušení trestního stíhání.Pomine-li důvod přerušení, předseda senátu rozhodne, že se v trestním stíhání pokračuje. Nastane-li během přerušení důvod pro zastavení trestního stíhání, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání.

(4) Proti rozhodnutí, jímž předseda senátu trestní stíhání přerušil podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 anebo jímž návrh na pokračování v něm zamítl, může státní zástupce podat stížnost.

§ y54

Rozsudek

Není-li učiněno některé z rozhodnutí uvedených v § y48 až y53, soud rozhodne rozsudkem, zda se obviněný uznává vinným, nebo zda se obžaloby zprošťuje.

§ y55

Odsuzující rozsudek

(1) Nejsou-li dány důvody pro vydání zprošťujícího rozsudku, ani pro postup podle odstavce 2, soud uzná obviněného vinným trestným činem, a pokud neupustí od potrestání nebo podmíněně neupustí od potrestání, uloží mu trest, případně ochranné opatření.

(2)Jestliže trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b) nebo i) starého tr. ř. nebo z některého z důvodů uvedených v § x25 odst. 2 písm. b) a v řízení se pokračovalo jen proto, že obviněný na projednání věci trval, soud, neshledá-li žádný jiný důvod ke zproštění obviněného, vysloví sice vinu, trest však neuloží.

§ y56

Zprošťující rozsudek

Soud zprostí obviněného obžaloby, pokud na základě důkazů provedených v hlavním líčení,

a) nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obviněný stíhán,

b) v obžalobě označený skutek není trestným činem, nebo je trestným činem, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost trestného činu nelze uplatňovat trestní odpovědnost a není dán důvod pro postoupení věci,

c) nebylo prokázáno, že skutek označený v obžalobě spáchal obviněný,

d) obviněný není pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo

e) trestní odpovědnost zanikla.

§ y57

Uložení ochranného opatření

(1) Shledá-li soud u obviněného důvod k uložení ochranného opatření, může je uložit i bez návrhu státního zástupce.

(2) Jestliže soud potřebuje k rozhodnutí o ochranném opatření provést ještě další dokazování, které nemůže být provedeno ihned, vyhradí si rozhodnutí o ochranném opatření do veřejného zasedání. Soud si může vyhradit rozhodnutí o ochranném opatření do veřejného zasedání i tehdy, má-li být uloženo zúčastněné osobě.

§ y58

Přiznání majetkového nároku[TLM1]  poškozenému

(1) Odsuzuje-li soud obviněného pro trestný čin, kterým způsobil poškozenému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu nebo kterým se na jeho úkor bezdůvodně obohatil, uloží mu v rozsudku, aby uspokojil majetkový nárok poškozeného, jestliže byl včas uplatněn, nestanoví-li trestněprocesní zákon jinak; nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obviněnému vždy povinnost k náhradě škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení, jestliže je výše škody nebo rozsah bezdůvodného obohacení součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obviněný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena nebo bezdůvodné obohacení nebylo dosud v tomto rozsahu vydáno.

(2) Výrok o povinnosti obviněného uspokojit majetkový nárok poškozeného musí přesně označovat osobu oprávněného a majetkový nárok, který mu byl přiznán. Je-li utajována totožnost poškozeného, označí se ve výroku smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je veden[TLM2] . V odůvodněných případech může soud vyslovit, že závazek má být splněn ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti zároveň určí.

(3) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být na návrh poškozeného vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a

a) škoda byla způsobena na peněžních prostředcích v cizí měně nebo na věcech zakoupených za takové peněžní prostředky, nebo

b) obviněný nebo poškozený je cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, anebo je právnickou osobou, která nemá na území České republiky sídlo nebo organizační složku.

(4) Odsuzuje-li soud obviněného za zločin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň zčásti jeho majetkový nárok, poučí jej o možnosti požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

§ y59

Odkázání poškozeného s majetkovým nárokem na jiné řízení

(1) Není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k uspokojení majetkového nároku poškozeného podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o takové povinnosti třeba provádět další dokazování, které by podstatně protáhlo trestní řízení, soud odkáže poškozeného s jeho majetkovým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.

(2) Soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem, také se zbytkem jeho majetkového nároku, jestliže mu majetkový nárok přizná jen zčásti.

(3) Jestliže soud obviněného obžaloby zprostí, odkáže poškozeného s jeho majetkovým nárokem vždy na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.

(4) Je-li utajována totožnost poškozeného, označí se ve výroku smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je veden[TLM3] .

Díl 10

Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení

§ y60

(1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností uvedených v § y51 odst. 1 nebo 2, § y52 odst. 1 nebo § y53 odst. 1 nebo 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo o přerušení trestního stíhání. Ustanovení § y51 až y53 se použijí obdobně.


 [TLM1]Legislativní zkratka v subjektech

 [TLM2]Provázat na exekuční předpisy a zákon č. 59/2017 Sb.

 [TLM3]Provázat na civilní předpisy a zákon č. 59/2017 Sb.


 [TLM1]V odůvodnění musí být uvedeny úvahy, jak to zhodnotil – bude doplněno k náležitostem rozsudku

 [TLM2]V odůvodnění musí být uvedeny úvahy, jak to zhodnotil – bude doplněno k náležitostem rozsudku


 [TLM1]V případě dohody o vině a trestu a prohlášení o vině se snižuje dolní sazba trestu odnětí svobody o 1/3; v rámci takto snížené sazby lze využít též mimořádné snížení trestu odnětí svobody

Zároveň bude umožněno uložit podmíněný trest odnětí svobody až na 4 léta, pokud je zároveň uloženo kvazi-TDV až na 2 léta.

 [TLM2]Do výslechu osob je zahrnuta kromě svědka, zúčastněné osoby a poškozeného i osoba vyslechnutá před zahájením trestního stíhání do protokolu, s výjimkou osoby, která má v řízení před soudem postavení obviněného. Znalec má extra úpravu.

Žádný komentář